Na kávě s Tomášem Mokrým
Tomáš Mokrý je pořadatel sportovních, kulturních i firemních akcí, majitel produkční agentury team agency a mimo jiné hlavním organizátorem Morava park festu. Povídali jsme si hlavně o kultuře a současném stavu v našem městě.
Produkční agenturu jsi založil před deseti lety. Jak k tomu došlo?
Před založením team agency jsem pracoval pro rádio Petrov, kde jsem se dostal k pořádání, resp. spolupořádání nejrůznějších akcí, ať už velkých, tak regionálních. Tady jsem poprvé přivoněl k promotérské práci a zamiloval si ji. V té době jsem začal pořádat menší akce, jako třeba drakiády nebo dětské dny a paralelně začal podobnou činnost rozvíjet pro různé firmy.
Prvním impulsem ve vytvoření agentury byla spolupráce s jednou významnou bankou, která mi dala první větší zakázky. Vydělané peníze jsem investoval do eventového vybavení, atrakcí pro děti a technického zázemí firmy. Po dvou letech jako OSVČ jsem založil společnost team agency s.r.o. a začal se živit jako promotér na plný úvazek. Zatímco v začátcích jsem byl na všechno sám, po dvou letech jsem došel do stádia, kdy bylo zapotřebí rozšířit tým. V té době začalo přibývat významných klientů i zakázek, kterých bylo v nejvytíženějším období přes 170 za rok.
Kdy jsi uspořádal první velkou akci pro veřejnost?
V roce 2014. Byla to sportovní akce Masaryk run v Brně. Ve stejném roce v euforii z úspěchu a zájmu o Masaryk run přišel nápad uspořádat něco podobného v Blansku, a tak vznikla Blanenská desítka ve stejném konceptu. Tedy běh, inline brusle a koloběžky pro dětské a dospělé kategoie.
O rok později, v roce 2015, přišla první společensko-kulturní akce Svatomartinský košt, kterou jsme pořádali dva roky po sobě na Wanklově náměstí v Blansku v rámci oslav Vítání Sv. Martina. Poté, co jsme se s městem nedohodli na podmínkách pokračování, se košt přesunul do krásného prostředí Moravského krasu na Skalní mlýn. V roce 2016 jsme se potkali s Honzou Musilem nad tématem, jak v Blansku udělat velkou hudební akci, a vymysleli jsme hudební festival Morava park fest v zámeckém parku. O dva roky později ve spolupráci s majiteli zámku Boskovice přišla myšlenka na uspořádání hudebního festivalu na zámku s názvem Boskofest a o další rok později ve spolupráci s Pivovarem Černá Hora jsme pořádali další dva roky festival Pivní pouť. Akcí děláme mnohem víc, tohle jsou ty největší.
Kolik je potřeba pořadatelů třeba na Morava park fest?
Pokud vezmu kompletně celý tým, bavíme se určitě o 70 lidech. Bedňáci, lidi starající se o pódium, kapely a zázemí, o technickou a programovou část, zdravotníci, ostraha, pokladny, úklid areálu, pracovníci v prodejních stáncích a další… Nezdá se to, ale je jich skutečně hodně. Každý ví, co má dělat. Já mám na starosti technickou a programovou část – zvuk, kapely, ochranka, pokladny atd. a Honza zabezpečuje chod celého cateringu a péči o partnery. U sportovních a ostatních akcí jsem ve vedení sám, ale na každém pořadatelském úseku mám člověka, který za něj zodpovídá, a kterému důveřuji. Bez toho to nejde.
Letos budete pomáhat akci You Dream We Run. Jak jsi se k této akci dostal?
Zde se odehrál podobný příběh jako v případě černohorského pivovaru. Jelikož jsem byl v regionu pořadatelsky aktivní, byl jsem osloven hlavními organizátory s žádostí o spolupráci. Za PROSEN, spolek pro podporu osob sociálně a zdravotně znevýhodněných, mne oslovil Roman Jančiar (hlavní organizátor). K vzájemné spolupráci mělo dojít už před několika lety, ale z kapacitních důvodů jsem musel odmítnout. Plácli jsme si až na přelomu letošního roku.
Na vysvětlení musím říct, že nejsme pořadatelem ani spolupořadatelem. Moje firma dostala na starosti zabezpečení a koordinaci technické a částečně programové části akce. Roman Jančiar a lidé okolo něj jsou pořadatelem, starají se o plnění snů a naplnění myšlenky YDWR, což je vlastně jejich hlavním cílem. My pomáháme s věcmi, na které jim v předchozích ročnících nestačila kapacita. Tedy budeme se starat o hladký technický průběh akce.
Náplní team agency je pořádání kultury, což bylo v době covidu velmi komplikované. Jak se vám podařilo „přežít“?
Zachránilo nás především to, že se nám předchozích osm let dařilo, nakupovali jsme techniku i vybavení a vytvořili si finanční rezervu. Jelikož našemu oboru stát nijak nepomohl, byli jsme postupem času nuceni většinu majetku prodat. Jen tak se nám podařilo takzvaně přežít. Po deseti letech tak vstupujeme na pole pořádání eventů opět s nulou. Zbyla nám chuť, zkušenosti, kontakty a renomé, které jsme si před covidem u lidí i zákazníků získali. Nyní se musíme odrazit ode dna a začít budovat vše od začátku. Důležité je, že akce jsou povolené a konečně zase můžeme. Vypadá to na dobrý rok.
Na které akce se tedy letos můžeme těšit?
U vlastních akcí jsme velmi opatrní. Některé akce pořádat budeme – máme za sebou další úspěšný Masaryk run, na 25. června finišujeme přípravy Morava park festu a 10. září by měla proběhnout Blanenská desítka – moje srdeční záležitost. Jelikož musíme vycházet z určitých finančních rezerv, které po dvou covidových letech nemáme, museli jsme se pro letošek zřeknout Boskofestu i Pivní pouti. O tom, zda bude Svatomartinský košt, se rozhodne později. Uvidíme, jaká bude situace. Ale chceme dělat akce pro lidi. Život je o tom, aby jej člověk žil, a ne seděl další roky doma. Doufejme, že se podobná situace letos už nebude opakovat.
Svatomartinského koštu by byla škoda, je u blanenské veřejnosti velmi oblíbený…
To ano, ale pro nás je velmi specifický. Neděláme jej za účelem výdělku, ale pro jeho výjimečnost a trochu jako oslavu ukončení sezóny. Je sice chladnější počasí a celkově je pro nás celá akce náročnější, ale máme ji moc rádi. Na předchozí ročníky chodilo až dva tisíce návštěvníků a vždy to byla akce s domácí a přátelskou atmosférou. Kdo nezažil, těžko bude chápat.
Co říkáš na kulturní dění v Blansku?
Situace v kultuře v našem městě mi přijde i pod novým vedením stále neutěšená. Ale určitě se dá změnit, což je dobrá zpráva. V současné chvíli mi kultura v Blansku připomíná takový spící zámek; na začátku roku se skoro nic neděje, pak je tu možná ples, čarodějnice, dětský den, o prázdninách se mimo vaření gulášů v režii KSMB neděje nic mimořádného…
Situaci teď sleduji ještě ve větší míře a rozhodl jsem se, že městu Blansko nabídnu pomoc s konceptem kultury ve městě tak, jak si ji představuji já. Například mi chybí rozložení kultury do věkových vrstev. V Blansku jsou děti, senioři, teenageři, střední generace… Kulturní instituce by měla myslet na všechny věkové skupiny a akce pro ně zahrnout do plánu, který se udělá na podzim předešlého roku. V podrobném seznamu by měla být divadelní představení, koncerty, akce pro školy, venkovní akce, ale i tradiční události pořádané městem. Tak, aby byla uspokojena každá generace. Když se nyní podíváte na webové stránky KSMB, je tam na červen dětský den, jeden koncert blanenských muzikantů, oslava Dne otců a uprostřed prázdnin Gulášobraní. To je na letošek vše, více se člověk
nedozví.
Nemůže souviset absence některých akcí s nedostatkem financí?
Může. Ale nikde není psáno, že by to nešlo jinak. Vím o městech, ve kterých se pořádají třeba velké komerční akce, z jejichž výtěžku se pak dotuje mnoho menších, neziskových akcí. Například u sousedů v Boskovicích komerčně úspěšné akce jsou. A nemyslím si, že by to bylo jen přítomností letního kina.
Mnoho lidí na akce pořádané KSMB nadává a je třeba se zamyslet, proč tomu tak je. Přijde mi, že u spousty tady pořádaných akcí se jen kopíruje z předešlých ročníků a nepřidává se nic nového, spíš naopak. Problém můžeme hledat i v konceptu konkrétní akce. Například nemusí lidem sedět program, samotné provedení i nehezký vizuál celé události. Mě jako pořadatele by tohle nemohlo bavit a ani by se mi pod to nechtělo podepsat.
Zmínil jsi, že pracuješ na konceptu kultury. Proč?
Dělám to ve svém volném čase, zcela zdarma. Prostě mi není lhostejné, jak vypadá kulturní dění v našem městě. Žiji zde 35 let a byl bych rád, kdyby se naše město zlepšilo i po této stránce. Až bude koncept hotový, předám ho vedení radnice. Co s mým pojetím kultury udělají, už nechám na nich. Myslím, že nejsem sám, kdo si myslí, že tu je problém. Pouze jsem se jako člověk, kterého kultura živí a vidí do ní možná trochu lépe, rozhodl něco podniknout. Určitě je to lepší, než jen od stolu kritizovat. Myslím, že z pozice občana má právo každý vyjádřit svůj názor, já to dělám tímto způsobem.
Mohl bys prozradit například svoji představu kulturního léta v Blansku?
Nemohu říct konkrétně, protože k létu jsem se zatím nedostal. Pokud mi tu něco vyloženě chybí, jsou to větší koncerty. Třeba dva za léto. Nemuselo by se jednat o formu festivalu, spíš vystoupení jedné či dvou kapel. Pro starší by to mohl být třeba Čechomor, Olympic, Katapult… Pro mladší Marek Ztracený, Mirai, Rybičky 48 nebo podobní. Tím by se kultura v Blansku oživila a lidi by se měli na co těšit. Nehledě na to, že takový koncert by k nám mohl přilákat turisty směřující do Moravského krasu. Hodně se argumentuje absencí vhodných prostorů, ale to si nemyslím. Potenciál tu je, jen nevyužitý. V Boskovicích sice mají letní kino, ale taky mnoho let pracují na jeho zvelebování, rekonstrukcích… I tohle bych chtěl do svého konceptu zahrnout.
Šlo by dělat takové koncerty třeba v našem zámeckém parku?
Určitě šlo, ale chtělo by to vybudovat zázemí. Klidně nějakou jednoduchou stavbu, kde by byla elektřina, voda, šatny… Nehledě na nájezd z Dvorské, kterým se žádné větší auto nedostane.
Abychom si rozuměli; nechci, aby všechnu kulturu dělalo naše kulturní středisko, ale mohlo by pomoci s vybudováním skvělého místa a zázemí, které by využili i soukromí pořadatelé. Když to jde v jiných městech, věřím, že to půjde i u nás a obyvatelé našeho města to ocení.
Martin Müller