Na kávě s Milanem Sýkorou

Milan Sýkora z Blanska se zajímá o místní historii a různě ji zprostředkovává veřejnosti. V roce 2018 vyšla jeho kniha Moravské Švýcarsko na starých fotografiích a v roce 2019 kniha Paměti Palavy, příběh jedné blanenské ulice. Obě jsou ke koupi v blanenské informační kanceláři a k zapůjčení v Městské knihovně Blansko. V knihovně ještě najdete knihu Železniční trať Brno – Česká Třebová na starých pohlednicích, na níž spolupracoval s dalšími šesti autory. Je sběratelem regionálních pohlednic, historických map a dokumentů. Specializuje se na studie o místní železnici. Převážnou část života pracoval v Adamovských strojírnách v Adamově v zámečnických profesích. Po zrušení závodu našel práci v Nemocnici Blansko na údržbě, kde dodnes, ač v důchodu, občas vypomáhá. Ve středu 20. října uspořádal v městské knihovně přednášku o K. J. Maškovi a do 22. října zde vystavuje historické dokumenty. 

Co je k vidění na výstavě v městské knihovně?

Korespondence Karla Jaroslava Mašky, texty o jeho životě a jeho fotografie. Výstavu jsem připravoval ve spolupráci s ředitelem Antroposu Petrem Kostrhunem. 

Sbíráte pohlednice z Moravského Švýcarska. Kolik jich máte a kde je nacházíte?  

Nikdy jsem to nepočítal, ale asi tak kolem dvou stovek. Sháním je přes internet, tam si je můžete prohlédnout z obou stran. Také sbírám staré dokumenty. Je škoda, že lidé v nich nevidí žádnou hodnotu a často je vyhodí. Dále se zabývám starou fotografií. Velmi zajímavé je to, že lidé se na těch starých fotkách neusmívají. Je vidět, že fotografování brali vážně. Kromě dětí, ty se usmívají. 

Proč myslíte, že se neusmívají? 

Jednak to bylo asi takové slavnostnější – neusmívat se, a jednak možná měli špatné zuby. Stejně jak to bylo dříve na hradech a zámcích – lidé na obrazech se také neusmívali. Staré fotky se také dají sehnat na internetu. 

A jaké staré dokumenty sbíráte? 

Například dobové plakáty, třeba týkající se Sokolovny. 

Co se vám v poslední době podařilo zajímavého sehnat? 

Dvě fotografie, pravděpodobně první, které zachycují Blansko. Kostel a radnici z roku 1878. Radnice je na té fotce ještě s dřevěnou věžičkou. 

Kdo ty fotky prodává? 

Různí cizí lidé, kteří je najdou doma. Většinou ani nejsou Blanenští. Nějaké hodně staré fotky blanenské železnice jsem třeba sehnal od někoho až z Pardubic. 

Co připravujete? 

Velkou výstavu ke stoletému výročí Sokolovny. Domlouval jsem se s ředitelkou muzea, že by se výstava dala uspořádat v zámku, protože prostory knihovny by na ni byly malé; materiálů je poměrně hodně. Ale to bude až více než za rok. Z Boskovic mám přislíbenou k zapůjčení i bustu pana Křenka, jednoho ze zakladatelů Sokolovny. 

Kde hledáte podklady pro výstavu o Sokolovně?

Ohledně Sokolovny jsem už oslovil hodně lidí, takže materiálu se sešlo dost. Ale ještě sháním sokolský kroj, případně nějaké zajímavosti o Sokolovně. 

Celý článek si přečtete v tištěném vydání, ke stažení na TOMTO ODKAZU