Na kávě s Vítkem Šujanem

Vít Šujan je ředitelem Kultury Blansko. Rozhovor nabídne přehled Vítkovy profesní dráhy, přiblíží práci v blanenské kultuře v době nouzových opatření, ale podíváme se i do budoucna, jak by mohla vypadat nová koncepce kultury v našem městě.

Do funkce jste nastoupil loni v listopadu. To nebyla zrovna optimální doba na pořádání kultury, viďte?

Nastoupil jsem v době, kdy se kultura nedala provozovat prakticky žádná, ještě navíc jsem přišel s pocitem, že lidé na mne pohlíží s velkým očekáváním. Nicméně i na tom špatně vymezeném hřišti se nám podařilo něco podniknout, zejména v online prostoru. Možná se zdá, že jsme mohli dělat více, ale to bychom ekonomicky zcela vykrváceli. Online přenosy pro nás znamenaly finanční zátěž, zatímco příjem nebyl žádný, protože jsme díky nouzovému stavu přišli o nejlukrativnější zdroje příjmů, jako jsou plesy, taneční, komerční akce…

Má kultura provozovaná online smysl?

Já osobně nejsem velkým zastáncem online streamu kulturních pořadů, ale zároveň se tomuto stylu zábavy nějak urputně nebráním. Jen si myslím, že dnes už chybí poptávka. Lidé by potřebovali někam ven, vidět kulturu živě. Obrazovka nám ji vynahradit nemůže. 

Využili jste tuto dobu k nějakému dlouhodobějšímu plánování kultury?

V prvé řadě jsme si sedli s dramaturgem Honzou Machem a zjistili jsme, že naše pohledy na koncepci kultury v Blansku jdou podobným směrem. To je dobře. Na druhé straně se v době, kdy nejistotu střídá další nejistota, moc dlouhodobě plánovat nedá. Nicméně jsme se pokusili sestavit dramaturgické plány ve dvou variantách: v té příznivé bude alespoň částečně rozvolněno a my začneme s komorními podniky, často i open air, a v té nepříznivé to bude vypadat jako nyní. Pak bychom se museli pokorně vrátit k onlinu. Nedávno jsme tuto koncepci představili a myslím si, že oproti té stávající je dost odlišná. Nyní budeme zkoušet, jestli jdou naše úvahy tím správným směrem také co se týká vkusu blanenského publika. 

V čem má být kultura odlišná od toho, na co jsme zvyklí?

Chtěli bychom rozšířit nabídku kultury hlavně žánrově a navázat spolupráci v maximální možné míře s místními umělci a skupinami. Tím nemyslím jen město a okres, ale třeba celý kraj. Podle mě není nutné mít v Blansku čtyřikrát do roka konverzačku z Prahy, když můžeme vedle místních divadelníků pozvat kvalitní zájezdní divadlo z Brna. Pro typické „televizní“ konzumenty se najdou i v těchto vodách zvučná jména a dost možná dokážou předvést stejný, ne-li lepší kumšt. O ekonomické stránce celé věci ani nemluvě. Za dobu několika let svého působení v brněnské kultuře jsem navázal mnoho kontaktů, které hodlám využít i při své práci v Blansku.

Co jste tedy dělal před tím, než jste nastoupil do ředitelského křesla v Blansku?

Jsem vystudovaný muzikant, kontrabasista, takže jsem od mládí hrál snad ve všech velkých orchestrech v Brně. Zlom nastal ve třiceti, kdy jsem z působení ve velkých hudebních tělesech odešel, jelikož jsem chtěl vyzkoušet taky něco jiného. V roce 2000 jsme s několika kolegy založili Divadelní spolek Slawjena, ve kterém jsme hráli vlastní hry. Ten jsme po sedmi sezónách profesionalizovali, ale bohužel to přišlo v době ekonomické recese, takže jako profesionálové jsme vydrželi na scéně pouhé dva roky.

Následně jsem působil jako speciální pedagog, asi dva měsíce jsem pracoval v továrně jako dělník, do toho jsem hrál jako písničkář na různých jevištích. Potom se ke mně dostala informace, že v Brně Židenicích hledají dramaturga. S chutí jsem po nabídce sáhl, čímž začala moje desetiletá dramaturgická dráha v Dělňáku v Židenicích. Odsud jsem potom přišel do Blanska.

S čím jste přišel k výběrovému řízení na funkci ředitele Kultury Blansko?

Měl jsem zkušenosti, takže jsem si říkal, že po tolika letech v kultuře mám Blansku snad co nabídnout. Navíc, co si budeme povídat, v našem městě to rozhodně chtělo změnu. S tímto jsem šel k výběrovému řízení v roce 2019 (tenkrát vyhrál Pavel Langr, pozn. red.). Když bylo loni na podzim vyhlášeno další výběrové řízení, slyšel jsem z mnoha stran, že to mám ještě jednou zkusit. Přihlášku jsem tedy den před uzávěrkou nakonec podal a musím říct, že jsem tam šel se stejnou vizí a koncepcí, jakou jsem měl v roce 2019. Ty jsem také komisi předložil.

Myslíte si, že by Kultura Blansko mohla generovat zisk z pořádaných akcí?

Tohle je dost zavazující, znám to ze soukromého sektoru a vlastně i ze svého bývalého zaměstnání. Já osobně to vidím tak, že kultura, která dneska dokáže pořadateli generovat zisk, pro mne pravděpodobně nebude tou pravou kulturou. Ne ze zásady, ale prostě mi nesedí mainstreamový styl.

Takže tento styl nebudete v Blansku prosazovat?

To jsem neřekl. Jen si myslím, že by mělo být vše poměrově vyvážené.

Budete nějak koncepčně měnit tradiční akce v Blansku?

Rozhodně je chceme zachovat, opřít se o jejich tradici a pracovat na jejich obohacení. Konkrétně třeba akce Gulášobraní by se měla zcela jasně žánrově vymezit a gastronomická nabídka rozšířit taky o hudební a později i divadelní program. Tohle vše může jít ruku v ruce, ale musí to mít opravdu nějakou štábní kulturu.

Plánujete něco nového?

Nová bude určitě akce Zažít, která se loni setkala s velkým úspěchem. Jelikož letos nebudeme moci využít stejné prostory jako loni, pracujeme už nyní na tom, jak udělat celou akci jinak.

V současné době se potýkáme s převisem akcí, které jsou domluvené a stále odsouvané z loňského roku a letošního jara. Nejsme schopní odhadnout, jak velký bude hlad a poptávka po kulturních akcích, jak velký ekonomický dopad bude tato doba mít na potenciální účastníky kulturních představení. 

Nové akce chystáme s ohledem na restrikce zatím spíš menšího rozsahu. Jsou to jazzové koncerty v rámci seriálu Jazzový gauč, dále vážná hudba pořádaná na Blanenském zámku. Z těch větších akcí máme naplánovaný koncert Visacího zámku, skupiny Nezmaři, Pokáče nebo Karla Plíhala. V současné době jednáme o tom, že bychom zaštítili jeden velký koncert v rámci seriálu Muzika pro Karolínku. 

Rád bych ještě letos koncepčně nachystal písničkaření s jistým přesahem, klidně i politickým, už jen proto, že tomu bude v prosinci deset let, co zemřel Václav Havel. S Městskou knihovnou chystáme přednášky v kině a autorská čtení na neobvyklých místech…

Když je řeč o knihovně… Budete pokračovat v propojení s dalšími institucemi v Blansku?

V tom spočívala už idea loňského „Zažítu“. Ne mezi sebou soupeřit, ale naopak spolupracovat. Existuje tu jedna zatím nedotažená myšlenka takzvaného Kulturního kruhu v Blansku, která má za úkol všechny pořadatele spojit a společně pracovat na kultuře v našem městě. Nyní pro tuto příležitost připravujeme speciální platformu – online kulturní kalendář – na němž by mohl Kulturní kruh fungovat. Jakmile bude hotový, sejdeme se všichni u kulatého stolu a můžeme začít plánovat. A určitě zjistíme, že ta instituce může nějak pomoci s tou konkrétní akcí a naopak. S tvorbou tohoto kalendáře souvisí nové webové stránky Kultury Blansko, které budou již brzy představeny veřejnosti. Já sám jsem jejich podobu viděl a vypadají velmi dobře.

Co spolupráce se soukromými pořadateli?

Kdokoli přijde s dobrým nápadem, má u nás dveře otevřené. Pokud nás to ekonomicky nezruinuje, jsme ochotní s čímkoli pomoci. Od toho tady taky máme kulturní dům, sami ho dokážeme stoprocentně využít jen velice těžko. Vlastně by to bylo ideální – my budeme mít nějaký plán, nějaký koncept, a mezi tím zbude čas a prostor i pro ostatní. Pokud bude jejich podnik dávat aspoň trochu smysl, budeme ochotně spolupracovat.

Loni v létě neproběhly prakticky žádné kulturní akce v režii Kultury Blansko. Budete letos lépe připravení?

Určitě, i když je to velice těžké, stále čekáme, co se bude dít. Abych pravdu řekl, máme akce rozjednané, ale tím stylem, že je to zatím pouze nezávazné. Trochu by nám nahrálo, kdyby byly akce povolené třeba jen pro sto – dvě stě lidí venku. Mohli bychom začít představovat kulturu, o které jsem se už zmínil. Tu, která není masová, přitom bychom ji chtěli pro lidi dělat.

Pod Kulturu Blansko patří také galerie…

Moje seznámení s galerií proběhlo v rámci zkoušky, kterou jsem tam absolvoval s Rastislavem. Docela jsem koukal, protože když je prostor zaplněný, má člověk pomalu strach, aby někdo něco neshodil nebo nezničil, a když je galerie prázdná, připomíná akusticky jednu velkou koupelnu. Vůbec jsem si neuměl představit, že bychom do tohoto prostoru přemluvili nějakého muzikanta, aby sem šel zahrát na vernisáž, při které cinkají skleničky a lidé si povídají. Hudební složka podobných akcí se musí volit velmi uvážlivě.

Mně osobně se líbí, že jsou v galerii „sví“, a jakým způsobem dělají svoji práci. Navenek to sice může vypadat, jakoby se toho tady dělo docela málo. O této prostoře se ale mluví v celorepublikovém formátu, přitom to není tak dávno, co se snad uvažovalo o jejím uzavření. Přemýšlíme, zda by nebylo lepší zde prezentovat ještě ve větší míře lokální umělce. Uvidíme.

V současné době pracujete na rekonstrukci v Dělnickém domě. Co všechno vás ještě čeká?

Proběhlo (a vlastně stále ještě probíhá) odvlhčení, přičemž se zjistilo, v jak špatném stavu některé části Dělnického domu jsou. Uvažovalo se nad tím, že pod pódiem by mohl být třeba sklad kulis pro divadelníky, ale i přes rozsáhlé sanování se zde stále ještě sráží kondenzát, takže to není možné. V současné době se provádí rekonstrukce elektroinstalace.

V plánu máme přestavbu malého sálu S2 na kukátkové loutkové divadlo; uplatnění zde najdou zejména kulturní pořady malého rozsahu pro 80 lidí. Bylo by skvělé, kdyby Blansko disponovalo různými prostory, kde se dají dělat akce. Rekonstrukce se snad dočká i Kolárka, která by mohla nabídnout prostory pro asi 120 lidí, 350 lidí se vejde do kina a Dělnický dům nabízí v hlavním sále ještě větší kapacitu. 

Dramaturg Kultury Blansko Jan Mach nastínil v rozhovoru loni v září, že by se Dělnický dům mohl dočkat i lepšího hlediště…

To je výborná myšlenka. Většina sálů, kde se odehrává kultura pro sedící publikum, bývá třeba uprostřed vyvýšená, zde taková možnost chybí. Uvažovali jsme proto o jiném systému elevace, který sice funguje, ale u nás v Dělnickém domě je velmi těžko skladovatelný. Od této myšlenky jsme prozatím upustili, ale třeba technologie pokročí a za pár let se dočkáme nějakého zlepšení.

Všiml jsem si, že se na kultuře v Blansku podílíte i aktivně. Hodláte v tom pokračovat?

Pokud bych se měl stát pouze úředníkem, tuto práci bych dělat nemohl. Chci si zahrát muziku i divadlo a na kultuře v Blansku se podílet velmi aktivně. Baví mě to.

Martin Müller

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..