Na kávě s Jindřichem Králem

Jindřich Král je nejvyšším představitelem společnosti VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Blanenská veřejnost si mimo jiné pamatuje i jeho roli v komunální politice. Povídali jsme si o činnosti společnosti, o ceně vody, ale také o životním prostředí.

Dokážete v kostce shrnout činnost VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s.?

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., je firma, která provozuje vodovody a kanalizace v šesti okresech. Okres Blansko, Znojmo, Brno – venkov (Tišnovsko, Šlapanicko, Ivančicko, Židlochovicko, Bílovicko) a okresy Třebíč, Žďár a Jihlava na Vysočině. Ve všech okresech máme své divize a management, které tu zajišťují provoz veškeré infrastruktury: vodovody, kanalizace, čistírny a úpravny vody. Tato infrastruktura je v majetku většinou takzvaných svazků měst a obcí, které ji dostaly bezplatně v rámci privatizace státního podniku Jihomoravské vodovody a kanalizace s.p.. Vodárenská a.s. získala v rámci této privatizace provozní majetek – bagry, kanalizační vozy, měřící a laboratorní techniku a vlastně vše, co je potřeba k provozu infrastruktury. Obce musí o tento majetek pečovat a dále jej rozvíjet, my zase zajišťujeme provoz.

Náš rozsah je poměrně velký. Máme 1100 zaměstnanců, pitnou vodou zásobujeme 555.000 obyvatel, což je asi 6 % české populace. 

Roční obrat VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s. je zhruba 2,2 miliardy korun, z toho tržby z vodného a stočného činí 1,8 miliardy. Zbylých 400 milionů korun získáváme z ostatních podnikatelských činností. Co jistě stojí za pozornost je to, že jsme ryze českou vodárenskou společností, nemáme žádný zahraniční kapitál.

Podílíme se na výstavbách vodovodů a kanalizací, vodovodních přípojek, prodáváme vodohospodářský materiál a v některých regionech nabízíme i projekční a inženýrskou činnost ve výstavbě. V naší nabídce jsou i rozbory vody včetně vod bazénových.

Co konkrétně je náplní vaší práce?

Působím na postu předsedy představenstva, takže jsem odpovědný za chod společnosti. Mým hlavním úkolem je hlavně komunikace s městy a obcemi, strategie společnosti, legislativa, rozvojové projekty a programy. Chceme být v našem oboru i firmou inovativní, takže se v současné době začínáme více angažovat v oblasti vědy a výzkumu a aplikací jejich poznatků v provozu. Baví mě i provoz samotný. Voda není nějaké chemické individuum složené z vodíku a kyslíku, je to složitá disperzní soustava, její příprava pro konečného spotřebitele je náročný technologický proces. Surovou vodu k úpravě na vodu pitnou odebíráme nejen z podzemních zdrojů, ale více než 56 % našich zdrojů jsou vody povrchové, vodní nádrže a říční toky. 

Co všechno ovlivňuje cenu vody?

Dlouhodobě, zhruba od poloviny 90. let, se ceny, které v našich regionech provozování vyhlašují města a obce pohybují ve vyšších cenových úrovních. Dnes jsme na úrovni 100 Kč za kubík dodané a vyčištěné vody. Hlavně je potřeba tuto cenu vnímat ne jako cenu vody, ale jako náklad související s celým komplexem služeb a poplatků, který musíme provést, aby našim zákazníkům tekla kvalitní pitná voda. Pokusím se přiblížit, co vše v sobě cena pro vodné a stočné zahrnuje. 19 % tvoří daně a poplatky. Jedná se o DPH a poplatky státu za odebranou surovou vodu. Odebíráme-li podzemní vodu, platíme státu 2 koruny za každý odebraný kubík, pokud vodu povrchovou musíme odvádět státu 6,60 Kč. 

Dalším aspektem je vazba na vlastníky infrastruktury, neboli na obce, které mají zákonnou povinnost se o majetek starat. Tyto prostředky na obnovu od nás dostávají ve formě nájemného a tvoří více než třetinový podíl v ceně. Zhruba 10 procent ceny tvoří náklad související s realizací oprav na vodovodním a kanalizačním potrubí a odstranění případných havárií.

Pokud bych to měl hodně zjednodušit, dá se říci, že třetina ceny jde státu ve formě daní, poplatků a odvodů, třetina ceny jde obcím a slouží k obnově infrastruktury a třetinu tvoří naše provozní náklady.

Je to tak ve všech okresech?

Cenová struktura je ve všech okresech podobná. Provozní náklady a odvody státu jsou významně podobné. V čem se regionálně lišíme, jsou prostředky na obnovu, které v sobě cena vody zahrnuje. Tam, kde se o infrastrukturu pečuje a dochází k její pravidelné obnově a rozvoji, je cena vody vyšší. Cena musí být regionální a má vazbu na majetek, který naše společnost provozuje. Například na Blanensku provozujeme infrastrukturní majetek v hodnotě asi 6,5 miliardy. Patří sem 900 km vodovodů, 415 km kanalizací, 21 čistíren odpadních vod a 110 podzemních zdrojů vody. Cena 106 korun za vodné a stočné je schopna obcím vygenerovat za rok cca 80 milionů. Pokud to vztáhneme k majetku, je to asi 1,3 % jeho hodnoty. 

Co je myslím hodně důležité ve vztahu k ceně vody je fakt, že pokud obce nebo svazky obcí čerpají od státu dotace, především od Státního fondu životního prostředí ČR, je jim zároveň předepsána minimální cena a její každoroční navyšování. 

Když tedy Blansko např. rekonstruuje vodovod, platí to VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.?

Město Blansko je součástí dobrovolného Svazku vodovodů a kanalizací měst a obcí, do kterého vložilo veškerý vodohospodářský majetek a de facto přeneslo povinnost obnovy a investic na toto sdružení. Naše společnost na své náklady provádí pouze opravy. Obnova investičního charakteru musí být prováděna vlastníkem. Proto například prováděná rekonstrukce čerpací stanice na Severu a výtlak vody na Češkovice je hrazen Svazkem. Tato rekonstrukce bude stát asi čtyři miliony korun, ale nebude ji platit město, nýbrž Svazek. Stejně tak jsou to investice na ulici Brněnská, Nerudova a další.. Městský rozpočet je tak ušetřen veškerým investicím do infrastruktury s výjimkou dešťové kanalizace, která je v majetku města.

Jsou i obce, která si provozují tuto infrastrukturu samy?

Ano, jsou. Cenová úroveň je v těchto případech velice rozdílná. V některých případech se cena může pohybovat i na úrovni 60 Kč za kubík vodného i stočného. V tomto případě je však rozpočet obce většinou zatížen dalšími náklady souvisejícími s provozováním.  

Zjednodušeně by se tedy dalo říci, že vysoká cena vody v Blansku je daní za zdravý a méně zatížený rozpočet města?

Ano, je to tak. Na druhou stranu jsme v posledních dvaceti letech například odkanalizovali Horní a Dolní Lhotu, rekonstruovali čistírnu odpadních vod, přičemž město neplatilo ani korunu. A to se bavíme o investicích v řádu stamilionů. Kdyby mělo město tyto výdaje, nezbylo by na jiné investice, resp. by infrastruktura dost možná nebyla v takovém stavu, v jakém se v současné době nachází.

Odkud je zásobeno vodou naše město?

Blansko je pokryto ze dvou hlavních zdrojů. Devět hloubkových vrtů je u Spešova – zde máme kapacitu asi 110 vteřinových litrů. Dalších pět podzemních zdrojů s vydatností 40 vteřinových litrů je u Lažan – tuto vodu čerpáme „přes kopec“ na Staré Blansko a tlačíme ji dále na Sever a na Podlesí. Kapacita je tedy 150 vteřinových litrů kvalitní podzemní vody, přičemž spotřeba města je zhruba 31 vteřinových litrů. Kapacita našich pramenišť se jeví jako dostatečná. Zásoby jsou tedy velké. 

Trápí vás sucho v krajině?

To nejhorší období sucha máme pravděpodobně za sebou. V roce 2015 byl úhrn ročních srážek na našich přehradách asi 455 mm a v roce 2018 asi 453 mm, přičemž dlouhodobý průměr činí asi 574 mm, takže se jednalo o nejsušší roky. Loňský rok byl naopak srážkově velmi bohatý, například na Vysočině spadlo cca 860 mm srážek. Zatímco před dvěma lety byly naše nádrže na hranici úplného minima, dnes je situace opět v normálu. 

Já osobně jsem toho názoru, že příroda si vždy poradí. Voda je jen jedna a neustále migruje. Zatímco u nás prožíváme několikaleté sucho, například na severu Evropy se mohou potýkat pro změnu s nadbytkem, ale voda se po určitém čase zase vrátí. Vodohospodářům dělá více starosti růst průměrné teploty a s ní související výpar vody.

Řešili jste v souvislosti se suchem nějaké krizové scénáře?

Musím říct, že největší problém byl na Vranovské přehradě. Ta zásobuje asi 70.000 obyvatel okresů Třebíč a Žďár. Máme zde plovoucí objekt, který je zavěšený na pohyblivých ramenou, a když hladina klesá, pohybuje se směrem dolů. Nám se stalo, že hladina klesla o 11 metrů a hrozilo, že se ramena vykloubí z betonového ukotvení, což by přerušilo zásobení všech obcí, Dukovany nevyjímaje. Naštěstí vše dobře dopadlo, díky hojnosti loňských srážek je hladina zase v normálu. 

Konkrétní havarijní scénář neexistoval, situaci bychom pravděpodobně řešili mobilními technologiemi. Abychom do budoucna předešli těmto stavům, zpracováváme projekt, který nahradí plovoucí objekt objektem stacionárním. 

Na kvalitě spodních vod se jistě podílí také zalesnění. Netrápí vás kácení lesů?

Nejhorší situace je zřejmě na Vysočině. Měli jsme tu zásoby vysoce kvalitní, pramenité podzemní vody. Jenže vlivem kůrovcové kalamity zde byla vytěžena značná část lesů. Les tvoří společně s jeho podrostem a půdní skladbou přirozenou filtraci. Spodní vody se odtěžením celých lesních bloků tak zanesly, že nyní je jejich kvalita mnohdy na úrovni vody povrchové. Tato skutečnost vedla k havarijnímu stavu, který jsme byli nuceni rovněž řešit pomocí mobilních zařízení. Pravda je, že technologie jsou dnes velmi vyspělé.

Působil jste dlouho na postu místostarosty v Blansku. Politika vám nechybí?

Musím říct, že ne. Sleduji komunální politiku, což vlastně patří i k mé práci, ale zpátky bych se už nevrátil. Moje současná práce mne velmi naplňuje.

Veřejnost si vás spojuje také s blanenským hokejem. 

To je pravda. Začínal jsem v Blansku jako hráč a dlouho jsem zde působil také jako trenér. Jednu chvíli jsem spoluvlastnil místní hokejový klub, který později převzali mí kolegové. Hokej mám rád, teď jen čekám, až se zase otevře zimní stadion, abych mohl bruslit a učit své nejmenší rodinné příslušníky. 

Úspěšní hokejisté jsou i vaši synové. Co nyní dělají?

Tadeáš (24) absolvoval dva roky v Přerově, dva roky v Třebíči a nyní hraje první národní ligu v Šumperku. Individuálně se mu daří, horší je, že se příliš nedaří klubu. Filip (21) dostal povolení od Toronta strávit sezónu v Kometě Brno. Zde se nabízí otázka, zda si jej nestáhnou zpátky na farmu, ale s ohledem na epidemiologickou situaci to moc pravděpodobné není. Takže jej i nadále snad budeme vídat v dresu Komety.

Martin Müller

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..