Jiří Crha: Ve spojení funkcí nevidím problém

Rozhovor se starostou Jiřím Crhou bude tentokrát na téma koronavirové krize, o tom, jak moc se tato situace může projevit na budoucích investicích. Mimo investic jsme se jej rovněž zeptali na spojení funkce starosty města a funkce radního Jihomoravského kraje pro dopravu.

Stát vlivem koronavirové krize letos přichází o značnou sumu. Víte už nyní, jak velký dopad to bude mít na obce, konkrétně na naše město?

Kvůli poklesu daňových příjmů město přišlo v letošním roce o 42 milionů korun, to je částka, s níž jsme pro letošní rok počítali v rozpočtu. Pomohl nám ale kompenzační bonus od státu ve výši 25 milionů korun, využili jsme také toho, že Blansko dobře hospodařilo v minulosti a měli jsme úspory z loňského roku. Zásadní investice jsme díky tomu nemuseli zatím škrtat, uvidíme ale, jaké finanční dopady bude mít podzimní vlna koronaviru a co přinese příští rok.  

Jak je na tom městská kasa? Má Blansko dluhy? 

V současné době má město jediný úvěr z roku 2017 na zaplacení zůstatkové ceny rekonstruovaného Centrálního zásobování teplem (CZT). Úvěr se splácí z nájemného, které platí provozovatel CZT. Veškeré další úvěry z minulosti jsou splacené, takže město je prakticky bez dluhů.                   

Jsou na tom podobně i jiná města?

Pokud mám zprávy od jiných starostů, s výpadkem financí se potýkají všude. Ne všichni ale mají tak dobrou finanční historii, proto jsou většinou dopady koronakrize na městské rozpočty daleko negativnější.

Může dojít k pozastavení některých investic, případně už došlo?

Některé menší projekty jsme odložili, část z nich jsme nemohli realizovat kvůli omezením souvisejícím s koronavirem – vyhlášeným nouzovým stavem nebo tím, že se firmám nepodařilo zajistit dostatečný počet pracovních sil, aby mohly plánované projekty realizovat. Některé projekty se tak nepodařilo včas zahájit, jinde se nestihly přípravné práce. Jsem rád, že zásadní investice jsme zatím rušit nemuseli. Uvidíme ale, jak na tom budeme příští rok, co bude dál, nyní nelze úplně určit. Ale i v příštím roce předpokládám pokles daňových příjmů díky koronavirové krizi minimálně ve stejné výši jako v letošním roce. Proto nechci slibovat nebo předjímat, jak to příští rok dopadne. 

Můžete prozradit, do čeho bude město investovat v příštím roce?

Jednou z největších investic následujících dvou let je stavba nové jídelny s kuchyní a také šaten pro ZŠ TGM. Investici v řádu milionů korun si vyžádá také další etapa revitalizace sídliště Zborovce nebo například obnova další z budov předzámčí, Zámek 3, velkou stavbou bude také další rekonstrukce ulice Brněnská. Pokračovat bude i příprava na stavbu přemostění na Staré Blansko, předpokládáme zahájení této stavby právě během příštího roku. Chtěli bychom začít také s opravou silnice na ulici Dvorská nebo se stavbou okružní křižovatky u Sportovního ostrova. 

Nastupujete po krajských volbách do funkce radního pro dopravu. Dá se tato funkce zvládnout paralelně s funkcí starosty? Neuvažoval jste nad tím, že jednu z funkcí složíte?

Uvažoval, konzultoval jsem to s kolegy ve vedení města i v nové koalici na kraji. Nakonec jsem se rozhodl zkusit obě funkce plnit paralelně. Na kraji už nejsem nováčkem, vím, co tato funkce obnáší, vím, čím se krajské zastupitelstvo zabývá, to mi v mnohém situaci usnadňuje a zkracuje tak čas, který je nutné věnovat související agendě. Hlavně ale mám zájem v Blansku dotáhnout projekty, které město ve spolupráci s krajem chystá. V tomto případě je spojení obou funkcí myslím ideálním předpokladem pro hladký průběh příprav a těsnou spolupráci města s krajem. Jako příklad lze uvést právě zmíněný projekt „Přemostění na Staré Blansko“, kde je kraj investorem, to je pro naše město zásadní stavba. A je spousta dalších projektů a témat, s nimiž může kraj našemu městu pomoci. Voliči věděli, že kandiduji na kraj z pozice starosty města, myslím, že i díky tomu, že oceňují mou práci starosty, jsem získal na kandidátce ODS druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů. A odejít v půlce volebního období z města, by i s ohledem na to nebylo podle mého názoru vůči těmto voličům korektní. Navíc nemám ve zvyku odcházet od rozdělané práce, rád bych dotáhl do konce vše, co jsme občanům v Blansku slíbili před komunálními volbami. Netajím se ani tím, že bych rád z pozice krajského radního dohlédl na projekty, které bude společně zajišťovat město a kraj.

Jaký myslíte, že bude váš přínos v oblasti dopravy pro JMK?

Jako starosta a aktivní řidič vím, co trápí obyvatele mimobrněnských obcí, jako dlouholetý krajský zastupitel znám projekty, které kraj chystá nebo se snaží realizovat v oblasti dopravy.  Díky spojení těchto dvou rolí umím doufám určovat priority a vnímat problematická místa v kraji. Na druhou stranu si uvědomuji, že to nebude jednoduché, díky dopadům koronavirové krize budou příjmy kraje v příštím roce cca o 1 miliardu korun nižší, což se přirozeně projeví i v rezortu dopravy a investičních možnostech kraje. Kritiky, které zaznívají z úst opozice, neberu jako důvod k nepřijetí nové funkce radního pro dopravu. Chápu, že srovnat se s osobním neúspěchem při sjednávání povolební koalice je těžké. Kritizovat něčí práci ale ještě před tím, než začal pracovat, mi nepřijde šťastné. Mám výborného vedoucího odboru, kterého znám ještě z doby, kdy jsem působil ve vedení krajského úřadu. Vím, že odvádí profesionální práci a je na něj spoleh. To je velká devíza. Znám administrativu, procesy i finanční nastavení, dopravou nejen v Blansku ale i v kraji se zabývám i z pozice starosty, věřím, že to vše mi pomůže novou funkci zvládat a snad i přinést nový úhel pohledu.

Co Vám udělalo v poslední době největší radost?

Největší radost mi udělala skutečnost, že od 15. října letošního roku platí nová vyhláška ministerstva zdravotnictví ohledně vzdělávání mladých lékařů. O ni jsme usilovali poslední dva roky. Kvůli předloni změněným pravidlům týkajícím se vzdělávání mladých lékařů byl totiž problém s uznáním praxe mladých lékařů, kteří po škole nastoupili v Blansku. Překážky byly bohužel pouze administrativní a nijak nezohledňovaly kvalitu poskytované péče, přesto kvůli vyhlášce mladí lékaři přestali mít o nástup do blanenské nemocnice zájem, riskovali by, že jim nebude uznána zde odsloužená praxe. To ohrožovalo chod hned dvou klíčových oddělení – interny a neurologie. Nová vyhláška nám dává naději, že administrativní překážky zmizí a mladí lékaři do Blanska znovu zamíří. Jsem opravdu rád, že se to podařilo. Vedení města a vedení nemocnice vyvíjelo tlak na všech frontách – oslovili jsme zastupitelstvo města i kraje, jednali jsme několikrát přímo s panem ministrem, schůzky probíhaly i s odbornými zaměstnanci na ministerstvu, s poslanci napříč politickým spektrem, se zástupci odborných společností, akreditačních komisí, asociací nemocnic, osobně jsem celou záležitost řešil s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, informoval jsem pana premiéra i prezidenta České lékařské komory. Psaly se dopisy, návrhy, popisovali jsme dopady nevyhovující vyhlášky v Blansku – třeba to, že jsme za poslední dva roky přišli o dvě desítky mladých lékařů, kteří chtěli v nemocnici nastoupit, ale kvůli vyhlášce si to nakonec rozmysleli. Bylo to opravdu náročné a vysilující, protože konec byl i po měsících snah stále v nedohlednu. Obrat nastal až s nástupem nového ministra zdravotnictví Romana Prymuly, toho jsem ihned po jeho uvedení do funkce kontaktoval a do týdne byla na stránkách  ministerstva informace o změně celé vyhlášky. Byla to obrovská úleva. Jen mě zarazilo, když jsem se nedávno dočetl na stránkách Monitoru, že si teď někteří kolegové z opozice neoprávněně přisvojují zásluhy na vyřešení tohoto problému, byť se z desítek schůzek zúčastnili třeba jediné. To mi nepřijde vhodné, ale radost z nové vyhlášky si tím zkazit nenechám. 

-r-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..