Jak bojují restaurace?

Opuštěná Panorama o Velikonocích

Koronavirová pandemie zasáhla mnoho lidí a mnoho profesí. Jednou z nich jsou pochopitelně podnikatelé v oboru gastronomie, tedy provozovatelé restaurací. Všichni zažívali zejména pocity nejistoty, jelikož nevěděli, jak dlouho bude tento stav trvat. Nevěděli tedy ani, jak se v prvních dnech zařídit. A shodují se v tom, že následky budou pociťovat ještě dlouhou dobu.

„Koronavir přišel jako blesk z čistého nebe. Určitě to tak bylo pro všechny. Každý se to snažil nějak řešit. Nevěděli jsme, jak dlouho to bude trvat. Někteří zavřeli a my jsme si řekli, že zkusíme prodávat přes ulici. A když to nepůjde, tak taky zavřeme. Zjednodušili jsme si meníčko. Bez polévky, salátu i nápoje. Hned první den jsme měli asi osmdesát obědů. Časem se to ještě trošku zvedlo. Takže relativně dobré. Řekli jsme si, že lepší něco, než nic,“ popisuje první dny krizového stavu Karla Pernicová z vegetariánské restaurace Armit. 

Restaurace U Golema měla měsíc úplně zavřeno, poté se uchýlila k prodeji z okénka v době obědů a k rozvážce. Zákazníků je však pochopitelně méně, než dříve. „Vzhledem k situaci to odpovídá, ale zdaleka nedosahujeme tržeb, tak jak před nuceným zavřením,“ upozorňuje Bohuslav Jedinák. 

Oslovili jsme třiadvacet blanenských podniků s otázkami na jejich konkrétní situaci. Do ankety se zapojilo bohužel jen šest provozovatelů, dva odmítli a ostatní vůbec neodpověděli. 

Ze zaslaných odpovědí je jednoznačně vidět, že vyhlášení nouzového stavu způsobilo komplikace všem; někomu větší, někomu menší. K masivnímu propouštění stálých zaměstnanců však nedošlo, alespoň ne v podnicích, které se do ankety zapojily. „Našich zaměstnanců si velmi ceníme a zvláště v této době pro nás bylo prioritou se o ně postarat. Na propouštění jsme ani na chvíli nepomysleli, přestože je tato situace pro nás více než obtížná a její následky budeme pociťovat ještě dlouho po uvolnění bezpečnostních opatření,“ uvádí provozní Bowlingu Blansko Lucie Opatřilová. 

Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce však museli na čas zůstat doma. „Naše restaurace funguje už jedenáct roků. Máme dvě kuchařky a několik dohodářů. Kuchařky jsme nepropustili. Dohodáře, většinou důchodkyně a studentky, jsme nechali doma,“ potvrzuje Karla Pernicová. 

„Nepropustili jsme, ani nepropustíme nikoho. Zaměstnanci jsou to nejcennější, co máme. Musíme si ale vzít bezúročný úvěr, abychom situaci zvládli,“ říká Ivo Lachman z Wellness hotelu Panorama který ztráty počítá v milionech. Státní dotace podniku pomohly, ale ztrátám zcela nezabrání. „Z propadu 7,5 milionu korun nám finanční příspěvky od státu snad pokryjí 1,5 milionu. Je fajn, že nás stát podpoří. Pokud by si ale veřejnost myslela, že pomoc hotelům pokryje propad, který nás postihl, pak v žádném případě. Budeme se z toho vzpamatovávat dva až tři roky… s pomocí úvěrů a podporou našich hostů,“ dodává. 

„Finanční podpora státu určitě alespoň zmírní ekonomické dopady krize, ale režijní provoz herny je poměrně vysoký a v důsledku absence tržeb příspěvky nejsou dostačující,“ podotýká Lucie Opatřilová. 

„Na půjčku jsme nedosáhli, ostatně jako většina kolegů z branže, a do dnešního dne jsme nic od státu nedostali. V existenčních potížích zatím nejsme, ale museli jsme do firmy vložit finance na nutné výdaje. Lidé moc našich služeb nevyužívají, ale díky za každý prodaný oběd. Ale jsou i tací, co nás chtějí podporovat, abychom přežili, a já jsem jim za to moc vděčný a moc si toho vážím,“ říká Luboš Sekanina z restaurace Myslivna s tím, že provoz v nouzovém režimu pokryje sotva náklady. 

„Myslím si, že pokud se nic mimořádného nestane, tak určitě otevřeme stejně jako všichni ostatní. I když ty ztráty budou znát. Ale není důvod věšet hlavu, musí se začít znovu, ovšem myslím si, že dojde ke zdražení doslova všeho, a pokud nás to donutí zdražit, tak si netroufám předpovídat, jaká bude budoucnost restaurací,“ míní Sekanina. 

Výhodu v dnešní době mají restaurace, které se i v době předkoronavirové zabývaly rozvážkou jídla. Ta může fungovat a funguje i nadále, což potvrzuje i Petr Kaláb z pizzerie Pizzazz. „Restauraci máme uzavřenou, ale naštěstí jsme firma, která má bohaté zkušenosti s rozvozem, v němž jsme mohli pokračovat,“ říká. 

Nucenou odstávku mnozí využili spíše k drobnějším úpravám, jako je výmalba a podobně. Do větších investicí se většina podniků kvůli finanční nejistotě pustit nemohla. „Během uzavření herny jsme se soustředili nejen na precizní úklid, drobné opravy a výmalbu prostor. Ale také na revizi bowlingových drah, zdokonalování webových stránek, vytvoření online rezervačního systému a tvorbu nového jídelního lístku pro naše hosty,“ vyjmenovává Lucie Opatřilová. 

„Investovali jsme bohužel už v lednu a únoru. Podle plánu jsme realizovali asi dvacet oprav a modernizací a hlavně kompletní vybudování moderního klimatizovaného konferenčního sálu. Je to i důvod, proč nemáme nyní žádné velké rezervy. Vše co vyděláme, investujeme do podniku. Již mnoho let. Peníze nehromadíme. Takže, když nám někdo řekne, že jsme měli mít úspory…. tak bohužel. Do budoucna strategii změníme. Je čas ji změnit. Myslím obecně, že všechny firmy přišly na to, jak budou v brzkém budoucnu šetřit. To je podle mne hlavní poznání, které jde napříč všemi firmami a bude i důvodem, proč se bude méně utrácet a nevyhnutelně tedy nastoupí značné zpomalení ekonomiky,“ upozorňuje Ivo Lachman. 

Nezbývá, než popřát všem provozovatelům restaurací, aby se brzy zase dočkali všech svých zákazníků. „Až to bude povoleno, otevřeme restauraci pro hosty a budeme se těšit na staré dobré časy. Chtěla bych poděkovat všem našim strávníkům, že nás neopustili v této divné době,“ uzavírá Karla Pernicová. 

-mka-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..