Na kávě s Renatou Nezvalovou

Na kávu jsem tentokrát zašla do blanenské firmy ZT Energy, jejíž historie sahá do roku 1994, a popovídala si s jednatelkou Renatou Nezvalovou.

Můžete krátce představit vaši firmu ZT Energy?

Jsme energetická firma – to je náš hlavní pilíř. Hlavním předmětem podnikání je výroba a rozvod tepla a elektřiny. Provozujeme teplo buď na pronajatých zdrojích, nebo na vlastních. Máme celkem čtrnáct kogeneračních jednotek, některé i v Blansku a Boskovicích. Další tepelné zdroje provozujeme v Brně, Kuřimi, ve Veverské Bítýšce. V Zubří u Rožnova pod Radhoštěm máme vlastní zdroj, neplatíme nájemné a cena tepla je tam nejnižší v celé republice. Tedy kromě Třebíče, kde je ještě nižší, ale tam se jedná o jiný zdroj – biomasu, což se nedá srovnávat.

Dále kromě dodávky tepla se zabýváme rekonstrukcemi tepelných soustav administrativních a výrobních budov. V těchto zařízeních je často kotelna napojená na stavební úpravy, to znamená, že provádíme i další činnosti, které jsou s tím provázané.

V zahraničí máme také jednu malou firmu, zabývající se obnovitelnými zdroji v Maďarsku.

Jaký je princip fungování kogenerační jednotky?

Kogenerační jednotka je příkladem maximálního využití energie. Během výroby elektřiny vzniká odpadní teplo, které se dá využít na ohřev vody a k vytápění. Když je v zimních měsících odběr, jde teplo rovnou do systému. Když není odběr, teplo se ukládá do akumulačních nádrží. Z nich se teplo vyčerpává, když je potřeba. Kogenerace nejede pořád. V zimě je v provozu od šesti od rána do 22 do večera. V létě jede méně, třeba jen osm hodin denně. Při společné výrobě tepla a elektřiny vzniká úspora 35 %. Vyrobíme dva v jednom a šetříme planetu, že nespotřebujeme tolik plynu. Do sítě dodáváme elektřinu, přičemž se nemusí spouštět uhelná nebo jaderná elektrárna.

Jak to bylo v Blansku se systémem centrálního vytápění?

Je třeba se vrátit o patnáct let dříve. Radnici tenkrát oslovila společnost Harpen a představila se jako silný partner, který je součástí německé firmy RWE – dnes je to Innogy. Nabídli městu smlouvu na provozování centrálního zásobování teplem (CZT) na patnáct let. Slíbili, že když město smlouvu podepíše, budou investovat do nové technologie.

Vznikla tedy smlouva o spolupráci mezi městem, společností Harpen a námi – firmou Zásobování teplem (dnes ZT Energy) jako provozovatelem. Firma Harpen investovala 85 milionů korun – pořídily se nové kotle, udělaly rozvody a do každého domu napojeného na systém se umístila předávací stanice, prostřednictvím které si obyvatelé domu teplo regulují. Naše firma nic z toho nevlastnila, vše bylo majetkem společnosti Harpen, které jsme platili nájemné za provozování. Za těch patnáct let jsme na nájemném zaplatili zhruba dvě stě milionů korun. Chtěli bychom zdůraznit, že v naší firmě nic nezůstalo. Vybrali jsme peníze od lidí a přeposlali jsme je na účet Harpenu. Plno lidí si tedy asi myslí, že všechny peníze skončily v naší firmě, ale není tomu tak.

Není však pravda, že bychom během těch let neinvestovali. Investovali jsme jednak do kogeneračních jednotek, a jednak do údržby celé soustavy. Když lidé z Vysokého učení technického dělali pro Blansko studii, byli překvapeni, v jak dobrém stavu jsou kotelny i předávací stanice.

Jaká je situace dnes?

Časem bylo nezbytné nějakým způsobem vyřešit situaci, aby klesla cena tepla, která byla zvýšená nájemným od Harpenu, a lidé se neodpojovali. Vedení města zvážilo možné varianty a rozhodlo, že jedinou možnou a nejrychlejší cestou je odkup investice. Tím získalo město nástroj, prostřednictvím kterého může cenu tepla ovlivňovat, navíc cena tepla pro odběratele po tomto odkupu klesla na nejnižší úroveň v kraji. Ale nekoupilo to od nás, my jsme byli pouze provozovatelem. Technologii odkoupilo od společnosti Innogy (dřívější název: Harpen). Dnešní situace je tedy taková, že peníze, které se vyberou od lidí jako nájemné, se do soustavy vrací zpět.

Město tedy vypsalo výběrové řízení na provozovatele, přičemž vyhrála nejnižší cena, kterou jsme nabídli my. Smlouva je jen na čtyři roky, což je doba, po které vedení města vyhodnotí, zda je tato spolupráce pro Blansko výhodná. Případně může hledat další řešení a vytvořit novou koncepci. Cena tepla se bude každý rok schvalovat na zastupitelstvu.

Zavázali jsme se, že cena tepla v těchto čtyřech letech neporoste. Vysoutěžená cena se může měnit pouze s ohledem na vývoj inflace a ceny energií – tedy zemního plynu a elektrické energie. Položky jako opravy a údržba, mzdy, režie a zisk jsme v rámci koncesního řízení deklarovali jako fixní a budou se moci měnit pouze na základě změny inflace plus maximálně tři procentní
body.

Přesto mnozí reptají…

Z řad veřejnosti se v poslední době ozývají negativní hlasy. Nechápu, o co tu jde. Chápala bych, kdyby se cena další rok navýšila nebo byla vyšší než průměr. Ale jsme nejlevnější v kraji, a přesto pořád někdo hledá různé mouchy. Co tedy těch pětadevadesát procent firem, které jsou dražší? To jsou všichni zloději? To by přece kriminály v republice nestačily.

Do rizika jdeme skutečně jenom my jako firma. Kdyby totiž vznikl nějaký problém, že bychom s náklady nevyšli, musíme to pokrýt z našich ostatních činností, protože si nemůžeme dovolit nesplnit podmínky, které Blansko stanovilo.

Mohou podle vás v blízké době náklady narůst?

Neočekáváme to, protože si myslím, že už si všichni uvědomují, že to, co se tady stalo s cenami a se mzdami, je problém. První moment, z kterého mám obavy, je plánovaný přesun výroby Škodovky do zahraničí. Jestli k tomu dojde, možná se budeme všichni divit. I v našem okrese už jsou firmy, které přemýšlejí, jestli pojedou pět dní v týdnu, nebo už jen čtyři. Propouští se, třísměnné provozy přecházejí na dvousměnné. Ochlazování ekonomiky začíná. Takže nepředpokládáme, že náklady porostou.

Příliš rychlý růst ekonomiky není dobrý ani pro ekologii. Jsou to spojené nádoby. Když firmy i lidé mají velkou spotřebu, tak co se stane? Příroda má také svoje hranice. A když to spotřebujeme strašně rychle, tak co bude za rok, za dva, za deset? A proto se snažíme šířit jednu myšlenku: správná likvidace a třídění na konci spotřebního řetězce je sice super, ale mnohem důležitější je samotný začátek. Dobře si rozmyslet, co do toho košíku dáme. Jestli je skutečně nutné už tu pračku vyměnit, protože ji má sousedka a protože tam přidali jeden knoflíček, který stejně nevyužiji. Anebo jestli ještě můžu počkat, až doslouží. A tam je podle mě ten největší problém a tím je zbytečně vysoká spotřeba, a proto je ochlazení ekonomiky přirozené.

Může se tedy stát, že cena ještě poklesne?

Může. Cena tepla bude záležet zejména na ceně plynu.

Je soustava CZT jen pro „vyvolené“ nebo se na ni mohou napojit i další bytové domy v Blansku?

Určitě se napojit mohou, protože naprostá většina bytových domů je v našem dosahu. Nedávno se připojily dvě bytovky na Severu, Základní škola a Mateřská škola Dvorská, dále je záměr připojit Dělnický dům a kino. A pokud dojde k plánované výstavbě domů na Písečné za penzionem, jsme také připraveni připojit je na CZT. Rozšiřování soustavy samozřejmě také pomáhá ke snižování ceny za teplo, protože náklady se rozpočítávají na větší množství bytů.

Přemýšleli jste někdy o využití biomasy?

Touto myšlenou jsme se také zaobírali. Do jedné lokality se starými bytovkami se nevešla kogenerační jednotka, proto jsme začali biomasu zvažovat. Ale když jsme si uvědomili, jak by byla náročná logistika – k bytovce by musely najíždět velké náklaďáky s bioodpadem. Nešlo by to. Pro tento druh vytápění je ideální třeba lokalita na konci města.

Jaké jsou vaše další plány?

Minulý měsíc jsme zahájili výstavbu čtrnácti pečovatelských bytů v Rudici pro seniory nebo i mladší zdravotně znevýhodněné lidi. Tyto byty budou mít dvě velké výhody: jednak budou bezbariérové, a jednak se v nich bude platit nájemné regulované státem, což je v současné době maximálně šedesát jedna koruna na metr čtvereční. To je někde na padesáti procentech tržního nájemného. Dokončení se plánuje na září příštího roku.

Výstavbou bytů pro seniory se pomáhá zároveň i mladým rodinám, kterým zpravidla staří lidé uvolní svoje velké byty nebo rodinné domy. Podmínkou přijetí seniora do tohoto bydlení je totiž to, že nesmí vlastnit žádnou nemovitost.

Proč v Rudici, a ne v Blansku?

Projekt, který děláme v Rudici, měl být původně v Blansku, protože Blansko nám je bližší. Konkrétně jsme plánovali přestavbu domu blízko parku u vlakové zastávky. Ale toto místo patří do záplavové zóny nejvyššího stupně a my bychom nedosáhli na dotace. Jelikož nás příprava tohoto projektu stála už nějaké úsilí, začali jsme hledat jinou lokalitu. V Blansku jsme nic nenašli a naskytla se Rudice.

Snažím se myšlení ubírat tím směrem, abychom pro ekologii udělali ještě něco dalšího, proto vznikl ještě nápad vysázet stromy. Využili jsme toho, že teď už šestý den v měsíci nefunguje z důvodu odstávky elektřina na sídle firmy, a ve Skalici, kde máme prostor kolem naší malé elektrárny, jsme vysázeli čtyřicet stromů. A v Blansku u sídla firmy jsme vysadili další stromky. A v dalších letech se chystáme vysázet ještě několik stovek stromů. To je náš příspěvek k tomu, abychom o ekologii jenom nemluvili, ale také se snažili něco dělat.

Marie Kalová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.