Na kávě s Vaškem Kolářem

rhdr

Vašek Kolář je v současnosti nejúspěšnější blanenský sportovec. O tom, jak se mu v biketrialu daří, jaké má plány do budoucna a co všechno tento sport obnáší, bude dnešní rozhovor.

Vašku, máš na svém kontě další zlato z mistrovství světa v biketrialu. Byl to těžký závod?

MS v biketrialu se jelo letos v České republice, konkrétně v Kramolíně, kde je motokrosová trať a krásné prostředí pro závodění. MS obnášelo celkem dva závody. Po prvním dni jsem s přehledem vedl, náskok jsem měl asi patnáct trestných bodů. Druhý závod byl o dost těžší. Jezdecky se mi sice dařilo dobře, ale na jedné trati mě dost přísně zasekl rozhodčí, což mne docela dost rozhodilo. Do druhého kola tohoto závodu jsme nastupovali tři se stejným počtem bodů. V průběhu jsem si vypracoval slušný náskok, ale ke konci závodu přišlo zaváhání na jednoduchém úseku a povedlo se mi spadnout a seknout se do nohy. Naštěstí mě zachránila helma. Nechal jsem se ošetřit a poslední čtyři sekce jsem nakonec dojel. Poslední úsek jsem musel projet bez sebemenšího zaváhání, jinak by to na titul nestačilo. Takže to byla dramatická podívaná až do samého konce.

Tohoto úspěchu si moc vážím. Hlavně proto, že mým největším soupeřem tady byl Nicolas Vallé, druhý nejlepší borec v závodech UCI trialu, což je sice sport podobný, ale tady se krásně potvrdila náročnost biketrialu a to, že umět dobře skákat není vše.

V čem je tento sport tolik odlišný?

Kolo máme stejné, ale jsou zde jiná pravidla a hlavně stavba sekcí. V biketrialu se závodí v deseti sekcích na dvě kola v přírodním prostředí. Zde může člověk udělat chybu prakticky kdekoli. Závody UCI bývají na uměle vytvořených překážkách například na náměstí nebo na jiných rovinatých místech, závodí se v pěti sekcích na dvě kola. V každé sekci je pouze šest branek pro výskok. Takže je to především o skákání ve všech různých podobách. Závod UCI je taky o poznání kratší a není tolik o technice. V biketrialu jedeme závod třeba pět a půl hodiny, zatímco v UCI hodinu či dvě. Je to prostě úplně něco jiného.

Třeba Nicolas Vallé má jinou stavbu těla a fyzické předpoklady. Je celkově větší, výbušnější… Taky ze začátku závodu předváděl neuvěřitelné skoky, ale v průběhu mu postupně docházely síly. Za to já na tom byl fyzicky dobře, a o tom to je.

To ale neznamená, že UCI je jednoduchý sport. V závodech UCI bych Nicolase neporazil, je fakticky dobrej 🙂

Jezdíš i závody v UCI Trialu?

Ano. Letos bude už potřetí po sobě MS v Číně. Loni jsem měl zlomené zápěstí, takže jsem sice jel, ale bez valného výsledku. Předloni jsem byl kousíček od finálové šestky. Letos bych rád zaútočil alespoň na první desítku. Ale jak říkám – mojí doménou je především biketrial, ale miluji oboje.

Kolikátý byl letošní titul mistra světa?

Tohle je jedenáctý titul, když nepočítám ještě šest titulů v mládežnických kategoriích. Jsem rád, že to letos skončilo vítězstvím. Konkurence byla velká.

Tobě je osmadvacet roků. Jak dlouho se ještě můžeš udržet ve světové elitě?

Mezi námi v elitě jsou jezdci, kterým je třeba osmatřicet let a jezdí světovou špičku. Je to spíš rarita, pokud bude zdraví sloužit, hrozně rád bych jezdil ještě dlouho, ale začínám mít trošku zdravotní problémy. Záleží to taky na tom, jak se člověk ke svému tělu chová. Odjakživa jsem byl celkem líný se po závodech nebo po tréninku protahovat a mám dojem, že tohle se nyní začalo projevovat, mám problémy s kyčlemi a kolenem. Začíná mě to dost omezovat a musím si dávat pozor.

Nedávno se hokejista Filip Král v rozhovoru zmínil o důležitosti předsezónní přípravy. Je hodně podstatná i pro jezdce biketrialu?

S Filipem si fandíme a občas zajdeme na kávičku. Každopádně je dobré v zimě natrénovat, z toho se pak dá žít v průběhu sezóny, ale musí to člověk neustále udržovat. Na kole trávím samozřejmě většinu času, ale k tomu posiluju, trénuju balanc na balónech a bosu, běhám a skáču do schodů atd. Občas dáváme i společný trénink s kamarádkou Míšou Hrubou, která skáče do výšky a navzájem se v našich sportech podporujeme.

Navíc nemůžu dost dobře říct, kdy mi začíná nebo končí sezóna, ono se pořád něco děje… Ale vím moc dobře, na který závod se soustředit a věnovat přípravě více času.

Co tě na biketrialu nejvíc baví?

Nejspíš ta velká svoboda a možnosti, které kolo nabízí. Spousta jiných sportů má velké limity, například tenis se dá hrát jen na kurtech, kdežto na kole můžu kamkoli. Baví mě řádit ve městě, v lese nebo v trialparcích, vymýšlet nové triky. Taky jsem začal dělat různá videa, která na mém instagramu sledují fanoušci z celého světa. Vždy mě hrozně potěší, když vymyslím třeba nový trik, nebo sérku, kterou jsem ještě nikde neviděl a pak mi píšou komentáře a lajkují světově známí jezdci z různých bike disciplín. To mi dodává energii a dává mi to najevo, že to co dělám, dělám dobře.

V poslední době jezdím dost exhibičních vystoupení, i když kvůli závodům ne tolik, kolik bych mohl. Na exhibicích se navíc dají vydělat nějaké peníze.

Na závodech ne?

Dotované závody jsou jen některé, ale jsou to směšné částky. Ale jsem rád, když mne na závody někam pozvou. Třeba letos na podzim poletím do Anglie, kde mi zajistí cestu i ubytování, zajedu závod, něco si natočím a zablbnu s kámoši. I tohle k tomu patří. Další pozvání mám do Španělska a dál se uvidí. Mě to především hrozně baví, žiju jiný život, než většina mých vrstevníků a nelituju.

Kde tedy sháníš peníze? Biketrial tě, předpokládám, taky živí.

Mám pár sponzorů, kteří za mnou stojí, ale většinou je to vše skrz známosti, ne, že by mě někdo jen tak něco dal. Každopádně jim děkuji moc! K tomu mám podporu od Jihomoravského kraje, další příjmy jdou z exhibicí, shows a tréniků. Celkem mě štve, že hodně kluků jezdí jen exhibice, docela slušně si tím vydělávají, přičemž umí sotva desetinu toho, co my z elitní skupiny. Když překážky pojedu já, bude to vypadat velmi jednoduše, což většina těchto kluků nemůže říct, ale pro laika to bude možná tím atraktivnější, že to vypadá složitě. Ale tohle je každého věc. Každý dělá, co umí a dnes může být každý hvězda za nic.

Taky nabízím individuální výuku na různých typech kol. MTB, enduro, trial, bmx… Více se můžete dozvědět na mých stránkách www.vasekkolar.com, případně na facebooku, youtube, či instagramu.

Bude MS v biketrialu probíhat zase někdy v Blansku?

To netuším. Já sám se momentálně věnuji především sám sobě a na to, abych organizoval takhle velké závody, nemám vůbec čas a asi ani odvahu. Ale třeba v budoucnu nějakou jinou akci v Blansku udělám. Rád na to vzpomínám, bylo skvělé jet světový závod před domácím publikem. Každopádně každoročně pořádáme jako klub jeden závod ze seriálu mistrovství ČR v Blansku, ale to už je tradice.

Myslíš, že i ty ovlivňuješ vývoj biketrialu?

Nechci, aby to vyznělo jakkoli namyšleně, ale biketrial v Česku jsem určitě posunul o velký kus dopředu. Odjakživa jsem byl známý tím, že jsem měl specifický styl a jezdil jsem jinak než ostatní. I když to třeba v UCI nebylo občas ani na první desítku, povedlo se mi tam jako jedinému předvést něco, co ostatní neuměli, či nevyskočili.

V Anglii žije hodně šikovný trialista, kterému je teprve osmnáct let a už teď patří k top jezdcům v UCI. Je hezké od něj slyšet, že jsem jej ovlivnil a dlouho jsem byl jeho vzorem. U nás v Česku je, ale trial na kole zatím hodně v pozadí.

Ve světě je to jinak?

Už jsem se několikrát zmiňoval o tom, že třeba ve Španělsku je na trial pohlíženo úplně jinak. Ten sport je tu více populární, taky ze Španělska pochází mnoho jezdců světové elity. Jen v okolí Barcelony je asi dvanáct obrovských trialparků, kde fungují akademie a trenéři (bývalí a aktuální top jezdci) se tady trialem dobře živí. V ČR, když chce člověk za trénink zaplatit alespoň polovičku peněz, co tam, tak na mě lidi koukají přes prsty. Když na některý z parků v Itálii, či Španělsku přijedu, většinou mne jezdci poznávají, rozdávám podpisy, fotky… Občas u některého z dětí zahlédnu svůj podpis na helmě nebo na kole. Tohle všechno je trochu jiné než u nás.

Nepřemýšlel jsi někdy nad tím, že se sem přestěhuješ?

Celkem i přemýšlel, mám tam dost kamarádů. Navíc se mi Španělsko jako země dost líbí. Ale uvidíme, co bude za pár let. Zatím nic takového neplánuji.

Co biketrial v Blansku?

Náš trial park je místem, kde teď trávím asi nejvíc času. S tím, jak se celkově trial přeorientovává na tenhle typ překážek, je to asi nejlepší místo, kde můžu trénovat. Trial park funguje dobře, například 7. září zde proběhne jeden ze závodů mistrovství republiky. Docela často měníme a upravujeme překážky podle nejnovějších trendů. Svezlo se tu i několik světových jezdců a všichni úroveň parku chválili, což mne těší. Velký dík patří především lidem z klubu za to, že udržují park v dobré kondici.

V klubu je nyní asi 15 dětí, nově máme v týmu i pár lidí z Brna. Kdokoli by měl zájem o biketrial, může se ozvat, rádi přivítáme nové členy.

Děláš i jiný sport, u kterého si odpočineš?

Čas od času si jdu zahrát basket, občas s tebou na squash 🙂 V zimě pak snowboard. Nedávno jsem začal spolupracovat s hotelem Sladovna, takže mojí nejoblíbenější činností se nyní stal relax ve vířivce nebo v sauně, případně masáže. Je pravda, že i tohle tělo potřebuje.

Nedávno jsi fotil kalendář, alespoň jsem něco takového zahlédl na tvém facebooku.

Před třemi lety jsem podepsal smlouvu v ASC Dukla Praha, takže tady mohu využívat veškerou vybavenost pro trénink a taky se zde potkávám s ostatními sportovci, což je super. Proč o tom mluvím… Pár let zpět jsem fotil vyloženě svůj kalendář. Na rok 2020 připravil klub Dukly kalendář, na kterém jsou fotky sportovců, kteří si vyměnili role. Takže třeba Eva Samková je tu jako pětibojařka a Honza Kuf naopak se snowboardem. Já jsem tam s rychlostním kanoistou Martinem Fuksou. On na kole v mém dresu a já si vyzkoušel řídit kánoe. Docela jsem koukal, je těžké se na té kocábce vůbec rozjet! Nemohlo to dopadnout jinak, než že jsme se vykoupali. To byla sranda 🙂

Co tě čeká v nejbližší době?

Jedu na světový pohár do Itálie, pak na mistrovství Evropy taky do Itálie, pak do Anglie, do Španělska a na závěr roku na už zmiňované mistrovství světa UCI trialu v Číně. Do toho nějaké shows a natáčení videí. Je to jako vždy hodně našlápnuté.

Co dovolená?

Plánuju, že někam vyrazím konečně bez kola a možná s nějakou kamarádkou vyloženě si odpočnout. Nebo možná dám přednost opět kolu a natočím nějaká videa a zablbnu si s kámoši… to se uvidí! 🙂

Martin Müller

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.