Úvodník: Kilometry pro dobrou věc

Už jsem se zmínil v jednom z podzimních úvodníků, že hlavní je se nezbláznit a se současnou špatnou situací se vnitřně poprat. Na to si však každý z nás musí vytvořit vlastní recept. Do toho svého jsem mimo jiné zakomponoval ještě jednu speciální ingredienci, kterou je docela obyčejná chůze. A světe div se – tato „maličkost“ v mém receptu na vnitřní klid dnes hraje jednu z hlavních rolí.

Že mám rád pěší turistiku, víte z mých cestopisů, které vám s chutí servíruji prakticky každé léto, jen co se dostanu někam na dovolenou. Dnes si již nedokážu představit, že bych své volno strávil jinak, než s batohem na zádech a pohorkami na nohou, přestože v mnoha předešlých letech tomu bylo zcela jinak. Víkendy jsem trávil pracovně, a tak pochodování po naší krásné vlasti bylo na pořadu dne jen občas. Nyní, v době epidemiologických opatření, kdy je člověku odepřena kultura, sport, pobyt v restauraci a vlastně většina běžných volnočasových aktivit, je najednou času dost. Přírodu nám zatím nezakázali, takže je to vlastně jedna z mála příležitostí, jak se odreagovat a nebýt zavřený doma.

V sobotu 7. listopadu jsem se potkal s jedním svým kamarádem. Vím o něm, že je vášnivým turistou a několikrát se v minulosti zúčastnil stokilometrového pochodu. Během naší debaty mi vnuknul skvělou myšlenku. Prozradil mi, že v rámci tréninku na dálkové pochody absolvoval denně desetikilometrovou vycházku. A tak se v mé hlavě zrodil smělý nápad.

Hned v pondělí jsem obul pevné boty a vyrazil na první výšlap okolo Blanska. Pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota… V neděli delší túra v nádherném prostředí Moravského krasu. S přibývajícími dny a kilometry člověk zjišťuje, že „pouhých“ deset kilometrů není až taková hračka. Nohy bolí, občas venku prší nebo sněží. A pak je tu neúprosný čas! Na deset kilometrů je třeba si vyčlenit téměř dvě hodiny. Když jsem začal, trvalo mi skoro sto minut, než jsem se vrátil zpátky domů. Dnes, více než po dvou měsících, jsem na necelých devadesáti minutách, což mne velice motivuje… Dal jsem si za cíl především vydržet. A přestože občas pracuji do večera, na svoji obvyklou „desítku“ vyrážím i večer potmě. Jde to! 

Koncem listopadu mi zazvonil telefon a na druhém konci byl Vlastík Chládek. Oba jsme zažili zvláštní pocit, protože mi volal kvůli vycházce a já na ní momentálně byl. Pozoruhodná náhoda 🙂 Sdělil mi, že by rád dal veřejnosti vědět o novém projektu, který vymyslel. Vlastík od roku 2000 pořádal každý rok společenskou akci s jednoduchým názvem Vycházka. Spočívala v tom, že se asi 150 nadšenců pravidelně 29. prosince sešla, podnikla výšlap zakončený opékáním klobás. Letos z pochopitelných důvodů nešlo setkání v tomto formátu zorganizovat, a tak Vlastík vymyslel projekt e-vycházka. Jeho hlavní myšlenkou bylo uskutečnit tuto tradici i navzdory špatné situaci, a tak vytvořil web www.e-vychazka.cz a vyzval lidi, aby 29.12. podnikli vycházku a zapsali sem počet kilometrů. Za každý kilometr se zavázal vložit jménem své firmy jednu korunu na speciální účet, peníze budou nakonec poskytnuty na dobročinné účely několika organizacím, mezi nimiž je také blanenský Domov Olga.

Projekt se setkal s velkou odezvou veřejnosti, a proto byl rozšířen a prodloužen až do konce ledna. Stále se tedy může do této akce zapojit kdokoli z vás. Jak je zřejmé, vycházkou pomůžete dobré věci, nerozhoduje, kolik si naložíte. A limitovaní nejste ani lokalitou, vycházku můžete podniknout třeba i v Africe! Jen pro zajímavost – právě nyní (11.1.) eviduje web e-vychazka.cz již 651 uskutečněných vycházek s počtem přes 21.000 km.

Já sám jsem se do akce zapojil také a 29.12. jsme se ženou vyrazili do přírody. Blansko – Boskovice – Žďárná – Sloup – Blansko. Naše trasa měřila neuvěřitelných 51 km! Nohy bolely, ale pocit, že jsme udělali něco dobrého pro sebe i pro ty, kteří to potřebují, byl k nezaplacení. 

Pokud vás tato myšlenka oslovila, neváhejte a jděte do přírody. Okolí Blanska je nádherné, vyčistíte si hlavu, uděláte něco pro své zdraví a můžete pomoci potřebným. Já osobně na takovém plánu vidím pouze pozitiva.

Přeji vám v novém roce především pevné zdraví. A pokud se budete inspirovat a vyrazíte ven, připojím ještě přání mnoha sil, pevné vůle a spousty šťastných kilometrů.

Martin Müller

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..