Stavba autobusového nádraží se chýlí ke konci
Termín úplného dokončení prací na blanenském autobusovém nádraží je plánován na 22. července tohoto roku. Některá nástupiště jsou ale v provozu už nyní.
K žádnému většímu zdržení během stavby nedošlo. Termín kolaudace se posunul pouze o jedenáct dní, a to z důvodu mrazivého počasí na přelomu února a března. Původně byl totiž stanoven na 11. července. „Hned na začátku stavby se vyskytly komplikace. Zjistili jsme špatné založení stavby. Byly tady klasické základy, ale protože se zjistila neúnosnost podloží, museli jsme použít betonové piloty, to jsme ale termínově ustáli,“ uvedl ředitel ČAD Blansko Jiří Šebela.
Podél nástupišť se vysadí již vzrostlé stromy, které poskytnou cestujícím stín. Nástupiště, která nebudou zastřešená, budou mít k dispozici klasický autobusový přístřešek. Širší okolí autobusového nádraží dostalo nový kabát v uplynulých letech.
„Koordinaci jsme zvládli, před zahájením stavby nádraží jsme nechali postavit úsek cyklostezky, který vede podél řeky,“ sdělil místostarosta Blanska Jiří Crha. Rekonstrukce se prováděla také v souladu s protipovodňovými opatřeními.
„V minulosti se postavil kruhový objezd a udělala rekonstrukce Svitavské ulice, takže nové nádraží zapadne do celkového konceptu,“ zmínil Jiří Šebela, kterého v průběhu rekonstrukce příjemně překvapilo to, že od cestujících nevzešly žádné stížnosti. „Lidé to vnímají tak, že se služby budou zlepšovat. Že to provizorium nějakou dobu přežijí a pak dostanou něco lepšího,“ dodal ředitel ČAD Blansko.
Autobusy městské hromadné dopravy budou umístěny nejblíže k vlakovému nádraží. Jejich nástupiště mají delší nástupní plochu, jež umožňuje pohodlné nastupování do autobusů MHD, které mají troje dveře.
Vysoutěžená cena na rekonstrukci nádraží činila 51,5 milionů korun a kvůli změnám se navýšila o 1,4 mil. Peníze putují z větší části z dotací Ministerstva pro místní rozvoj 42,5 mil. Kč a zbytek financuje společnost ČAD Blansko. Kromě velkých společností dostaly možnost podílet se na dílčích činnostech také místní firmy. „Snažili jsme se nechat práci v regionu, například při bouracích pracích, dodávce informačních technologií a zabezpečovací techniky,“ doplnil Šebela.
-mha-