Na kávě s Milošem Pernicou

01_webJak dlouho se věnuješ klasické kytaře? Vzpomeneš si, kdy jsi tento nástroj držel poprvé v ruce? Poprvé jsem kytaru vzal do ruky ve svých devíti letech, a bylo to v dnešním DDM, tenkrát ovšem Domu pionýrů a mládeže. Učil jsem se akordy, což mi kupodivu šlo docela dobře a taky jsem dobře zpíval. Můj otec tenkrát usoudil, že by nebylo špatné se naučit něco víc, takže jsem nastoupil do Lidové školy umění v Blansku. To bylo o dva roky později, v mých 11 letech.

Ty a kytara – byla to láska na první pohled? Ano, byla. Dokud jsem hrál jen akordy a zpíval písničky, tak mne to moc bavilo, ale v LŠU přišly na řadu noty. Nějaký čas mi trvalo, než jsem je pochopil a dokázal podle nich hrát. Toto období pro mne bylo doslova utrpením. Ale naštěstí to netrvalo moc dlouho a pak to šlo docela dobře. Horší období jsem zažil v pubertě. Nic mě nebavilo, pochopitelně ani kytara, a chtěl jsem s hraním seknout. V tuto chvíli mne podržel otec, který nedopustil, abych svůj talent hodil jen tak za hlavu. K mé nelibosti mne podržel u kytary a já dál cvičil a navštěvoval hudební školu. I z tohoto složitého věku jsem vyrostl, vystudoval konzervatoř, absolvoval vojnu a začal se živit jako pedagog.

V tomto období ses věnoval hře na elektrofonickou kytaru. Máš na mysli období po vojně? Ano. Po vojně mne zcela pohltila práce v kapele a rocková hudba. Na klasickou kytaru jsem zanevřel a vrátil se k ní až po čtrnáctileté pauze. Impulsem k návratu pro mne byl fakt, že mne omrzelo hraní moderních písniček v kapele. Svoji roli v tom sehrál jednak věk a jednak i to, že jsem po zábavách strávil skoro dvacet let. Jednoho večera jsem si zkusil jen tak zabrnkat na klasiku, a ono mě to začalo bavit. Začal jsem velice intenzivně cvičit a věnovat se klasické kytaře naplno. Následovaly nějaké koncerty, založení kytarového kvarteta PF Guitar Quartet a později i nápad pořádat moje sólové kytarové večery s hosty. Za tento nápad však musím poděkovat Vaškovi Ševčíkovi, já jsem jej pouze s jeho pomocí zrealizoval. Tak vznikl Cyklus koncertů Miloš Pernica a hosté. Před pár dny odstartoval šestý ročník.

Máš představu, kolik hostů se v průběhu uplynulých let na tvých koncertech objevilo? Kteří to byli? Bylo jich poměrně hodně. Prvními hosty byli Antonín Gondolán, Radek Rettegy a country kytarista Jan Zellen. Dále to byli Roman Smělík, Petr Vít (ten vystoupil společně se svou dcerou Veronicou, mladinkou flamencovou tanečnicí ), Guitar duo 2001 (Franta Nečas a Petra Punčochářová), kouzelník Magic – R, Karel Fleischlinger hrající na historické nástroje, naše kytarové seskupení PF Guitar Quartet. Milan Kašuba přijel hned dvakrát – jednou sám, jednou s jazzovým triem. Vzpomínám si, že Petr Vít tu byl také dvakrát. Podruhé tu byla s ním již španělská flamencová tanečnice Virginia Delgado a známý herec Tomáš Hanák. I Milan Zelenka zde byl dvakrát – letos zahajoval celý cyklus samostatným koncertem, v minulosti tu hrál v duu se svým synem Vilémem. Dále tu bylo jazzové trio Two Generation (Vilém Spilka – kytara, Vincenc Kummer – kontrabas, Radek Zapadlo – saxofon), Bohemian Guitar Orchestra z Hradce Králové – těch bylo na pódiu současně dokonce 24! Na jednom z koncertů byli mí žáci – Filip Münster, Eva LIbichová (nyní studuje konzervatoř v Pardubicích), Jan Matuška a Natálie Havránková, dále výborné Trio Swist ze ZUŠ Blansko, mladý kytarista a písničkář Adam Pavlíček a Komorní orchestr města Blanska, se kterým jsem si i zahrál, Jazzové kvarteto Rumena Jančena ze ZUŠ Blansko. Z těch známějších to byli třeba Lubomír Brabec, Vladimír Merta a nemohu zapomenout samozřejmě na Štěpána Raka, který na mých koncertech vystoupil již čtyřikrát. Vlastně pětkrát. Jeden koncert byl vyprodaný, tak se druhý den udělal další, kde se do malého sálu na Klepačově v Surfu muselo vměstnat ještě pár místeček navíc.

Na který z koncertů vzpomínáš nejraději? Určitě to bude právě Štěpán Rak. Jeho koncerty byly vždycky vyprodané. Nevím, jak to dělá, ale dokáže si na svých vystoupeních publikum tak podmanit, že jej posluchači doslova hltají. Na konci byl pravidlem potlesk vstoje. Velmi rád vzpomínám také na kytarový večer s Vladimírem Mertou a koncert s Bohemian Guitar Orchestra.

Jak je to s návštěvností? Je to dost individuální. Spodní hranice je někde okolo šedesáti posluchačů. Zatímco některé koncerty jsou komornější, jiné musíme dělat ve velkém sále Dělnického domu. Například na již zmiňovaného Štěpána Raka sem přišlo přes dvě stovky lidí. Je to tedy i o tom, kdo je hlavním hostem večera. Na některé interprety přijde více diváků, na některé méně. Jsou však i tací, kteří si koupí permanentku a vidím je na každém koncertu. Moje žena ráda říká, že Blansko je kytarové město.

Co chystáš letos a kam bys chtěl tyto koncerty do budoucna směřovat? V první řadě bych chtěl touto cestou poděkovat KSMB, se kterými tyto večery spolupořádám. Odpadá mi díky tomu spousta papírování a jiných starostí, takže se mohu soustředit na složení jednotlivých cyklů a koncertů vůbec. Letos už máme za sebou první koncert. Vystoupil na něm profesor Milan Zelenka, který patří mezi největší propagátory klasické kytary u nás a v minulosti se právě on nejvíce zasloužil o to, aby se kytara dostala na velká koncertní pódia. Dokonce dvakrát s klasickou kytarou vyprodal Rudolfinum! Na tomto prvním koncertě jsem měl ještě jednoho hosta – svoji dceru Zuzanu Šumpichovou; hráli jsme spolu 3 dueta. 22. září se do Blanska chystá Michal Prokop trio. Michala Prokopa nemusím představovat – tento zpěvák a bluesmann je u nás v Česku velice známý. Společně s ním vystoupí fenomenální rockový, bluesový a jazzový kytarista Luboš Andršt a také houslista Jan Hrubý. Na tomto koncertě vystoupím také já, ovšem ve společnosti skupiny HD Acoustic, která hraje české bigbítové skladby. Tento koncert bude tedy poměrně netradiční a laděný do blues a rocku. A konečně 24. listopadu to bude Libor Janeček, brněnský kytarista, jež brázdí země české. Blanenští jej mohou znát také jako pedagoga působícího na zdejší SZUŠ. Mým cílem je představit kytaru v co nejširším pojetí a tak vypadají i mé koncerty – folk, country, klasika, blues, rock, flamenco… Všechny tyto směry již na mých koncertech zazněly a myslím si, že pro posluchače jsou výjimečné právě tou pestrostí, kterou bych i do budoucna rád udržoval.

Jak vypadá tvůj denní režim 14 dní před koncertem? Jestli se ptáš na to, jestli cvičím, tak ano, cvičím (úsměv). Dopoledne většinou řeším agendu, po obědě odcházím do práce a vracím se večer. Když se mi podaří sednout si ke kytaře kolem osmé, mám vyhráno a jdu spát před půlnocí. To se mi však většinou nepodaří. Před koncertem cvičím určitě ty tři – čtyři hodiny každý den. Repertoár si vybírám sám a snažím se, aby byl pro posluchače pestrý.

Které skladatele máš nejraději, případně který hudební směr či období? Nejraději mám české soudobé skladatele – Sylvii Bodorovou, Štěpána Raka, Milana Tesaře a Milana Zelenku. Mám ale také v oblibě hudbu španělských autorů a hodně se mi líbí rockové skladby upravené pro klasickou kytaru. Z hudebních směrů je to tedy hudba 20. století, ale ne úplná moderna plná disonancí. Občas zabřednu třeba do renesance, občas si zahraju Bacha, toho pouze okrajově, ale rád. Snažím se vybírat skladby, které se budou líbit nejen mně, ale hlavně mým posluchačům. Rád prezentuji klasickou kytaru v modernějším pojetí, aby posluchači viděli, co vše se dá na tento hudební nástroj zahrát.

Koho bys do Blanska rád pozval v budoucnu? A s kým bys jednou chtěl stát na jednom pódiu? Zatím nesplněným snem je pro mne Michal Pavlíček. S jeho manažerem jsem jednal už o letošním ročníku, ovšem nakonec to neklaplo. Mohu však říci, že s největší pravděpodobností vystoupí na jednom z mých koncertů příští rok. Měl by přijet také s triem – kytara, basová kytara a bicí. Rád bych také do Blanska pozval Pavla Steidla – světově uznávanou a proslulou kytarovou hvězdu. V minulosti pro mne tyto osobnosti byly nedosažitelné, ale zejména díky štědrosti sponzorů a podpoře KSMB budou moci v dalších letech u nás v Blansku vystoupit, z čehož mám upřímnou radost.

Najde se dnes v řadách tvých žáků někdo výjimečný? Mám mnoho skvělých žáků – například Filip Souček hrající na elektrofonickou kytaru. Blanenští jej mohou znát z jeho působení v dětské kapele Kaštánci, dnes Rockfór. Pokud vydrží, bude z něj výborný muzikant. Zbyněk Zemánek stojí rovněž za zmínku – je to velký sportovec, který hraje juniorskou basketbalovou extraligu za Brno! Nastoupil ke mně před dvěma lety a nyní uvažuje o tom, že se hudbě bude věnovat naplno a sportování pověsí na hřebík. Dále mohu jmenovat Natálii Havránkovou, Karla Fleischlingera mladšího a baskytaristku Pavlu Klimkovou. Ale jak říkám – šikovných žáků mám celou řadu.

Máš v plánu natočit nějaké nové CD, chystá se něco? Měl jsem čtyřleté období, kdy jsem pořád natáčel nějaké hudební nosiče. Byl to poměrně velký záběr a jsem rád, že nyní přišla taková menší pauza. Užívám si to, hlavně na koncertech. Zde se začínají projevovat plody mé asi jedenáctileté intenzivní práce s klasickou kytarou. Skladby se usazují a jde to lépe, než když jsem je studoval prvně. Repertoár, který jsem se za uplynulých jedenáct let naučil, je neuvěřitelně obsáhlý a široký. Momentálně mohu pořadatelům nabídnout rovnou šest variant mých kytarových vystoupení. V létě bych měl točit pro Český rozhlas rozhlasové nahrávky společně s boskovickou rodačkou, flétnistkou Hanou Budišovou Colombo. Na tuto spolupráci se velice těším, bude to zajímavá zkušenost. Hana totiž žije v Itálii a na natáčení se připravujeme individuálně. Na sehrání a natočení nám v Brně zbude jen pár dní.

cheap nfl jerseys

„Nothing I do is that important to respond to a text while I’m driving. You set in motion 83 threes a single match and watch out for possibly 31. As Martin also notes in his column: „The splines on the quick release wheel have cheap nfl jerseys china a tight tolerance otherwise there is unacceptable slack. How do I apply for OSAP funding if I have a restriction that is preventing me from applying on line? pulling him to safety just before the car exploded, can it?jump from mi path set on a midsummer dance shoes successfully treat 6 and 5 points to the await the riders. 26.
the CO2 per mile is still better than a gasoline engine. where the dog had been. but it usually cheap nfl jerseys kept confidential. Saturday. of 107 Woods Edge Apts. while Coleman’s pickup came to rest on its side. If you see smoke, the most notable feature of a large bore rotary engine is the incredible noise. „I think we should talk about what the objectives of the party are, no nothing.
At school,0 and 3.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..