Čas plyne a tak už to bude měsíc, kdy proběhl 1. bigbeatový ples naší organizace. Ples, který lze dle názorů návštěvníků považovat za úspěšně zvládnutý, zvlášť s ohledem na jeho první pořádání. Pevně doufáme, že na něj budou naši hosté rádi vzpomínat a příští rok se tu opět potkáme a přilákáme hosty další.  Na počátku jsme stáli před rozhodnutím, v jakých prostorách pro nás takto prestižní (navíc historicky první) ples uspořádat. Vzhledem k totální vytíženosti obecně chválené rájecké sokolovny jsme se obrátili na „staré známé“ Kulturní středisko města Blanska. Vědomi si toho, že nás to bude stát nemalý peníz (14.000 Kč), jsme ovšem automaticky předpokládali, že takto vysoká částka zahrnuje absolutní servis ze strany KSMB. Nutno podotknout, že ona představa byla na hony vzdálená realitě. Organizaci plesu Domu dětí a mládeže jsem měla od počátku na starost a jednání se zástupci KSMB bylo její součástí. Byla jsem upřímně překvapená, že je v dnešní době ještě něco takového možné. Faktem je, že jsem se do KSMB koncem roku snažila opakovaně dovolat a po několika neúspěšných pokusech jsem se tam tedy vypravila osobně. Měla jsem pocit, že se v tom místě zastavil čas. Poté, co jsme se oboustranně ujednotili na termínu plesu, bylo mi řečeno, že na veškeré formality je dost času. Zhruba 14 dní před začátkem plesu (14. 2. 2014) jsem se přišla připomenout a zeptat se, kdy je zapotřebí podepsat smlouvu. Pracovnice KSMB mi sdělila, že stačí 2 dny před samotným plesem. Bylo mi divné, že prohlídka prostor proběhla ve spěchu během pár minut a že místo informací ze strany pronajímatele jsem to byla já, kdo musel klást nespočet dotazů ohledně celkové oboustranné spolupráce. Další věc, která mě zarazila, byl přístup techniků KSMB, kteří místo aby naší organizaci vycházeli vstříc, tvářili se značně neochotně a jejich pracovní tempo by se dalo označit za „šnečí“. Inu pochopili jsme, že bude lépe zvládnout vše ve vlastní režii a snažili se moc neobtěžovat. Také se ukázalo, že poslat smlouvu ředitelce DDM k podpisu e-mailem jaksi nekoliduje se zavedenými rituály ředitele KSMB a byla jsem požádána, abych ji vytištěnou den před plesem odnesla a podepsanou druhý den přinesla. Prý jsou tam tak na to zvyklí. Dobrá, řekla jsem si, je to zkušená organizace, která bezpochyby garantuje bezproblémový průběh akce ze strany pořadatele. Co nás však doslova šokovalo, bylo oznámení dohlížejících zaměstnanců KSMB pár hodin před plesem, že je třeba se domluvit s majitelem přilehlé restaurace na otevření brány (kvůli psům majitele restaurace) a umožnění lepšího přístupu kapele s aparaturou do sálu. To byla pro nás zcela nová informace. Místní osvětlovač mě po zahájení plesu zaskočil dotazem na seznam vystupujících a větou: „ Jak to budete chtít nasvítit?“ Nevěděla jsem, že tam bude a už vůbec kde ho mám hledat. O možnostech přístupu kapely do sálu a ze sálu také nepadlo ani slovo, což se projevilo naplno v průběhu večera. Jistě, že tyto „detaily“ obsahovala ona smlouva, kterou jsme obdrželi den před plesem a mohli si vše nastudovat a trvat na vyjasnění z naší strany nepochopeného, ale bylo už zkrátka pozdě. Když jsem celou akci zpětně rekapitulovala, vzpomněla jsem si na jízlivou poznámku zaměstnankyně KSMB, která při naší první schůzce zmínila, že všichni teď pořádají plesy v sokolovně v Rájci a že ona tomu nerozumí, protože Dělnický dům přece nabízí to nejlepší široko daleko. A taky na doporučení zkušených „bardů“ z řad přátel, kteří pořádají dnes již tradiční plesy, abychom upřednostnili rájeckou sokolovnu nebo třeba Katolický dům. PROČ ASI? Kateřina Vévodová, DDM Blansko