Tak to musí být pravda! I takový argument jsem nedávno zaslechl. Upřímně jsem se rozesmál. Asi ne tak upřímně, jako (ne)blahé paměti expremiér Stanislav Gross na předvolebním plakátu, ale přesto dobře… Už před pár týdny jsem se tady zamýšlel nad kvalitou našich (nejen) massmédií. Nebo spíš nekvalitou. Protože vážně přemýšlím nad tím, kam jsme to za ta léta dopracovali. Chápu, i naše mluva se po staletí vyvíjí a naši národní obrozenci tak, jak je známe třeba z románu Aloise Jiráska, by nám možná dnes ani nerozuměli. Ale jen proto bychom neměli rezignovat na používání spisovné češtiny, zejména tam, kde by její používání mělo být normou a ne výjimkou. Naše veřejnoprávní médium mám na mysli zvlášť. Nad televizí komerční a její úrovní například v oblasti zpravodajství jsem ostatně zlomil hůl již dávno. Zpravodajský kanál ČT nedávno v plovoucím titulkovém okně publikoval gramatickou chybu takového rozměru, že by se za ni nemuseli stydět ani nechvalně známí Horáček a Pažout ze seriálu Mach a Šebestová. Chápu, že v běžném životě používáme spíše než spisovný jazyk jeho odlehčenou variantu, opepřenou několika vulgaritami, které slovům dodávají náležité podbarvení a „váhu“. Věřte mi, znám to. Ostatně, nedokážu si představit, že když si palcem kopnu po ránu do postele, prohlásím něco ve smyslu: „Já nešikovný hoch, přivodil jsem si svojí nešikovností jistou bolest v dolní končetině!!!“ Většinou to vyjádřím, byť opakovaně, jedním slovem. Které se nedá publikovat. Snad jen na základě umělecké licence v nějakém filmu nebo povídce… Pak se dočtu v prapodivné anketě názory některých známých lidí (záměrně nepoužívám výraz celebrita) na stav našeho mateřského jazyka a na jeho vývoj do budoucna. Jedna známá herečka se například pustila do rozboru zbytečností v oblasti interpunkce a pravopisu, sjednotila by prý „I“ a „Y“. Pominu, jak k tomu přijde ubohé Ypsilon, jen mi připadá zvláštní, že jedním dechem se hromadně brojí za přechylování cizích příjmení a druhým se uvažuje o prznění našeho jazyka jen proto, že to někomu přijde pohodlné. Rád bych se účastnil některých domácích debat v rodině této herečky, jejíž manžel svého času zastával post ministra KULTURY!!! Protože pokud má zástupce kulturní fronty poněkud radikální názory na náš mateřský jazyk, bojím se, co provede s naší armádou, ale zase nechci soudit jeho činy před tím, než nastanou. Herci a spisovatelé patřili od nepaměti k lidem, kteří se o rozvoj a krásu našeho jazyka zasloužili. Tak by to mělo být i v médiích. Každý udělá chybu, já nejsem žádnou výjimkou. Ale odpusťte mi můj názor, byť může být radikální… Když vidím televizního zpravodajce, jak používá špatných tvarů třeba při skloňování, intonuje tak, že je mu sotva rozumět, vypomáhá si tzv. „slovní vatou“ (ehm, jakoby, prostě a tak) a ještě ke všemu zaujímá „rozvolněný“ postoj s rukama v kapsách, pak mám vážné obavy o budoucnost naší řeči a komunikace vůbec. Hezký den. Freddie (freddiemail@email.cz)