Na kávě s Pavlem Kolmačkou

Novým ředitelem Oblastní charity Blansko se letos stal Pavel Kolmačka z Lipovce. Popovídali jsme si o tom, co Charita nabízí a jak se třeba mohou zapojit lidé, kteří chtějí pomoci. 

Jaká byla vaše profesní cesta k postu ředitele Oblastní charity? 

Jsem absolventem Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany v Brně. V Charitě pracuji již třináct let, nejsem tedy úplný nováček. Začínal jsem jako rozpočtář, pak projektový a finanční manažer, potom zástupce ředitelky pro úsek správy. Prvního července letošního roku jsem vystřídal dlouholetou ředitelku Janu Sedlákovou.  

Čím myslíte, že jste zaujal komisi při výběrovém řízení? 

Ve výběrovém řízení jsem určitě nic převratného nevymyslel, protože Charita je rozjetý vlak, do kterého jsem naskočil. Nejsem úplně nový, takže vím, jak to tady chodí, jaké služby děláme. Myslím, že důležité byly moje zkušenosti, znalost místního prostředí a orientace ve službách, které poskytujeme. Filozofie je nastavená tak, že se snažíme dělat to, co je v regionu potřebné, co nedělá nikdo jiný a na co jsme zároveň schopni zajistit finance.

Kolik služeb Charita nabízí? 

Devatenáct sociálních služeb, zdravotní služby – ošetřovatelskou a domácí hospicovou péči, dvě služby rodinné politiky, humanitární činnost, tým mimořádných událostí. Potom doplňkové služby, jako půjčovna kompenzačních pomůcek, půjčovna dětských potřeb, pedikúra apod. 

V prvé řadě reagujeme na potřeby v regionu. Samozřejmě máme představu o tom, co je tady potřeba, komunikujeme velmi úzce s odborem sociálních věcí v Blansku i Boskovicích. Důležitá je také spolupráce s farnostmi. V současné době se pouštíme do projektů s Místními akčními skupinami – MAS Moravský kras a MAS Boskovicko PLUS. Získávají prostředky na činnost v regionu, podařilo se nám díky nim služby posílit. 

Chybí v regionu nějaká služba? 

Myslím si, že zde chybí komplexní podpora a pomoc lidem s duševním onemocněním. Toto je však spíš úkol pro kraj, respektive stát. Pro tyto lidi na Blanensku v nedávné době vznikl charitní projekt týkající se tohoto dlouhodobě palčivého tématu – jmenuje se Vykročit z kruhu a pomáhá lidem s duševním onemocněním začlenit se na trh práce. Pracujeme s nimi, máme tréninková místa. Mají patrony, kteří je doprovází při běžných denních činnostech, aby se nebáli aktivizovat a zapojit do pracovního procesu a tím i zpět do života. Dále v regionu chybí noclehárna pro ženy bez domova. Už dlouho se to řeší. 

Jsou tady ženy bez domova? 

Není jich určitě tolik jako mužů, ale jsou tady. Když v největších mrazech nabízíme službu tzv. teplé židle na noc, několik se jich objeví. 

Jinak si myslím, že v regionu jsou služby nastaveny tak, aby každému, kdo potřebuje, mohlo být pomoženo. Nejtěžší je zachytit potřebného. Pokud o něm nevíme, nemůžeme mu pomoci. 

Kdo tedy potřebné vyhledává? 

Jsou to naše služby, farnosti, obce, sousedé – kdokoliv. 

Jsou lidé všímaví ke svému okolí? 

Určitě ano. Máme mj. krizovou pomoc, která vyjíždí dennodenně. Kdyby nás lidé neupozornili, potřebné bychom nenašli, protože samozřejmě nejezdíme od dveří ke dveřím. Někde se něco děje třeba ohledně dětí – někdo nás přivolá a my přijedeme zjistit situaci, takže se to pak dál může řešit. 

Jaké jsou plány Charity pro další období? 

Ve spolupráci s ORP Blansko plánujeme přestavbu azylového domu pro matky s dětmi na Sladkovského ulici. Už je to poměrně stará budova. Na podzim bude vyhlášena výzva pro získání dotace, takže momentálně se dolaďuje projekt. Současná kapacita je čtyřiadvacet lůžek, nová by se měla blížit padesáti. 

Letos jsme zavedli službu Charitní záchranné sítě, která pomáhá lidem řešit krizovou situaci, například když někomu vyhoří dům. Takového člověka můžeme ubytovat do krizového bytu a následně s ním pracovat, předávat ho sociálním a následným službám, které mu dále pomohou. 

Nyní čerstvě získala Charitní poradna akreditaci na sepsání a podání insolvenčních návrhů s návrhem na povolení oddlužení. Poradna má pracoviště v Boskovicích, Blansku a Letovicích.

Jaká akce pro veřejnost vás v nejbližší době čeká?

Ve středu 3. října bude Koláč pro hospic. Mobilní hospic sv. Martina je v tuto chvíli taková naše vlajková loď. Zajišťuje důstojné umírání doma a podporu blízkých nevyléčitelně nemocného člověka. U této služby je problém s financováním, protože pojišťovny nám zaplatí zdravotní sestru, ale neplatí lékaře a další členy či koordinaci multidisciplinárního týmu, který zahrnuje například psychologa a duchovního. Momentálně chystáme smlouvu s pojišťovnou, chtěli bychom rozjet hospicovou ambulanci. Ale hospicová péče je jedna z činností, kterou by Charita dělat měla, ať už je to financováno nebo není. Takže na ni putuje výtěžek z Koláče pro hospic a dále i část peněz z Tříkrálových sbírek. 

Jaký je o službu zájem?

Zájem o službu vzrůstá; od začátku letošního roku jsme doprovodili asi sedmdesát lidí – loni to bylo sedmdesát za celý rok. Hospicová péče tedy určitě v našich službách zůstane. 

Jak se mohou lidé zapojit do pomoci? 

Kromě toho, že mohou lidé přispět finančně, ať už prostřednictvím Tříkrálové sbírky nebo dárcovstvím v průběhu roku, uvítáme dobrovolníky, kteří jsou ochotni pomáhat ve svém volném čase. Jsou potřeba nejen v sociálních službách, ale i při dalších aktivitách, jako jsou například prodejní stánky. Když chceme podniknout třeba nějakou propagační akci, není v silách zaměstnanců, aby jí věnovali čas na úkor své práce, proto musíme využívat pomoc dobrovolníků. Pak například pořádáme jednou za čtvrt roku sbírku šatstva a různého vybavení domácností, tudíž lidé mají možnost přispět i tímto způsobem. 

Mohu tedy přijít do Charity s tím, že bych nějaký svůj volný čas ráda věnovala třeba dětem nebo hendikepovaným či starým lidem? 

Ano, přesně taková je naše vize. 

A funguje již tento systém dobrovolnické pomoci? 

Skvěle to funguje u Tříkrálové sbírky, za což patří koledníkům velký dík. V jiných oblastech nám dobrovolníci chybí. Teď se nám třeba nabídla psychoterapeutka, že by pro naše uživatele, případně pracovníky, mohla dělat zdarma psychoterapii. Možnosti pro dobrovolníky jsou široké, máme například týdenní stacionář v Doubravici, centrum denních služeb a chráněné bydlení v Boskovicích, sociálně-terapeutické dílny, azylové domy atd. Tam se každá ruka hodí, třeba i jen jako pomoc při vycházce s vozíčkáři. A proto bychom rádi nějaké dobrovolníky získali. 

Stále bojujete s financemi z roku na rok? 

V sociální sféře se s financemi bojuje neustále. V únoru každého roku posíláme žádost za jednotlivé sociální služby na JMK, a až v červnu se dozvíme, zda se s nimi na další rok počítá a bude na ni přispívat kraj a ORP z rozpočtu. Ale částka ve výsledku závisí na tom, kolik peněz stát kraji přidělí. A když ta částka není dostačující, musíme hledat peníze jinde. 

Kolik lidí ročně využije služby Oblastní charity Blansko? 

V roce 2017 naše služby využilo přibližně 6 tisíc lidí a rodin.

Jak se služby Charity během let vyvíjejí? Vyvstávají nějaké nové problémy, přibývá některý typ klientů?  

Určitě je trend, tam kde to jde, přicházet za klientem domů, tedy do jeho přirozeného prostředí. Pokud to nejde, nabízíme klientům pobytové služby rodinného typu. V posledních letech takto vznikly služby chráněné bydlení v Olešnici a Boskovicích a také týdenní stacionář v Doubravici nad Svitavou. Dlouhodobě také narůstá dluhová
problematika. 

Co vás na práci v Charitě nejvíc těší? 

Rád pracuji s lidmi. Baví mě rozmanitost práce. Když se něco povede, to člověka samozřejmě potěší. Jako ekonom jsem měl přehled spíše jen prostřednictvím čísel, i když jsem vždy věděl, že za těmi čísly je člověk, kterému pomáháme. Teď to vidím mnohem zřetelněji, například do mailu mi přijde poděkování za pomoc, kterou zprostředkovali naši zaměstnanci. Vidím, že ta práce má smysl. Také když třeba přijdu do služby pro lidi s mentálním postižením a vidím klienty, kteří se usmívají, to vždy potěší. 

Je něco, co vás trápí nebo z čeho máte obavy? 

Snažím se to nepřipouštět. Mám dvě malé děti, takže samozřejmě když vidím v azylovém domě matky s dětmi, nenechává mě to chladným, ale člověk musí být profesionální a musí se od toho oprostit. A o to víc pak přemýšlet, jak jim pomoct. 

Marie Hasoňová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.