Uvodník: Knihovna do třetice
Spousta otázek, málo odpovědí. Tak by se prozatím dalo definovat dění kolem Městské knihovny Blansko. Ráda bych učinila takové malé shrnutí faktů a domněnek. Mezi neoddiskutovatelná fakta patří například nedostatečné vyhodnocení dotazníků, které vyplnili na podzim minulého roku čtenáři knihovny. Dále to, že zaměstnanci Moravské zemské knihovny v Brně provedli v blanenské knihovně metodickou kontrolu, která nedopadla příznivě.
Z diskuze na webu knihovny, ze zprávy z Moravské zemské knihovny i z neurčitých reakcí vedení města lze pak mezi řádky vyčíst jakési náznaky toho, že tu něco nevoní. Navíc nikdo není schopný problém pojmenovat. Zaměstnanci knihovny zřejmě proto, že se bojí promluvit, protože proč už by se jinak dávno veřejně neozvali a nevnesli do případu trochu světla? Pracovníci Moravské zemské knihovny nemají kompetence vyjadřovat se k některým záležitostem, tak také raději mlčí. Ale vyjádřili se poměrně jasně k tomu, že s vedením knihovny po odborné stránce spokojeni nejsou. A vedení města snad stále neví, jak se k tomu postavit? Už se to řeší téměř měsíc a pořád dostáváme vyhýbavé odpovědi. Přísliby odpovědí se neustále odsouvají, zpravidla vždy o týden.
Jsem ráda za příspěvek, který přišel na emailovou adresu Monitoru a který jsme otiskli na jiném místě tohoto vydání. Čtenář se knihovny částečně zastává, tedy zejména v oblasti politizace knihovny, počtu kulturních akcí a odbornosti personálu. Ale přidává další užitečné postřehy, které stojí za zamyšlení. Dovolím si citovat jednu větu: „Na rozdíl od kritiků si myslím, že v Blansku máme dobrou knihovnu s kvalifikovanými a ochotnými pracovníky,“ uvádí Jiří Palcr.
Zde se dostáváme k jádru problému. Ano, máme dobrou knihovnu s kvalifikovanými a ochotnými pracovníky. To je pravda a poukazuje na to i věta ve zprávě z MZK: „Činnost knihovny je spíše určována iniciativou jednotlivých zaměstnanců, kteří si sami hledají relevantní informace potřebné k výkonu jejich práce.“ Ovšem zde se veškeré zásluhy připisují právě zaměstnancům, nikoliv vedení knihovny, a o to jde. A jelikož právě zaměstnanci jsou vidět, veřejnost se s nimi pravidelně setkává, zdá se, že knihovna funguje skvěle. Doteď si to mysleli i naši radní. Nevšimli si, že to skřípe. Nebo si snad nechtěli všímat?
Ovšem ve způsobu řízení knihovny je podle všeho mnoho rezerv. Například v oblasti financování. Zpráva, kterou jsem si vyžádala přímo od pracovníků MZK, jednoznačně poukazuje na nevyužitou možnost čerpání dotací místo peněz z městského rozpočtu na vybavení prostor a podobně. „Podle dostupného zjištění využila knihovna pouze dvakrát možnost čerpání státní dotace určené knihovnám vyhlašované každoročně Ministerstvem kultury ČR, s výjimkou pravidelné účasti v projektu MK ČR Česká knihovna. Oba projekty podané přes dotační titul MK ČR Knihovna 21. století byly zaměřeny na práci s handicapovanými uživateli.
Jiné možnosti vícezdrojového financování knihovna nevyužívá (např. dotace Svazu knihovníků a informačních pracovníků na podporu čtenářství, státní dotace VISK na nákup PC a audiovizuální techniky či zapojení do regionálních projektů organizovaných pověřenou knihovnou),“ píše se ve zprávě. Takže existuje mnoho možností, jak financovat různé projekty, ale místo toho drtivá většina peněz jde z městského rozpočtu. Městské finance by tedy mohly putovat do jiných oblastí; stačilo by čas od času vypracovat nějaký projekt a požádat o dotace třeba z kraje. Například na obnovení počítačů, vybavení Kulturky… Potřeb a možností je dost.
Ohledně nedostatečného zveřejnění výsledků dotazníkového šetření se nám odpovědi nedostává. Pracovníci MZK kvalitní dodatečnou prezentaci výsledků jednoznačně doporučili, ideálně prostřednictvím veřejné konference. K tomu už se ovšem nikdo nevyjadřuje, ředitel knihovny přestal komunikovat.
Co se týká počtu kulturních akcí v knihovně, kladu si otázku: Neubírá jejich organizování knihovníkům zbytečně mnoho času, který by chtěli, mohli a měli investovat spíše do práce, jež souvisí přímo s knihovnictvím? Jenže odpověď opět nepřichází. Zaměstnanci nechtějí mluvit, protože se bojí postihů a vedení přirozeně tuto skutečnost nepřizná. A když navíc na akci přijdou tři lidé (jedné takové jsem se minulý týden zúčastnila), zdá se mi, že bylo vynaloženo příliš mnoho energie, kterou by bylo možno namířit jinam. Jedna zaměstnankyně musela akci zorganizovat, což jistě zabralo nějaký čas. Přednášky se zúčastnila, poté o ní musela napsat zprávu. Přijely dvě přednášející z Brna – jejich čas strávený přípravou přednášky, cestou a akcí samotnou. Kromě ředitele se přednášky zúčastnil též fotograf, takže ještě jeho čas. A na židlích pouze tři návštěvníci (sebe nepočítám, šla jsem tam z pracovních důvodů).
Ředitel knihovny argumentuje tím, že přece nemůže odhadnout, kolik lidí na akci přijde. Možná. Ale neměly by ke správnému odhadu pomoci právě zkušenosti nabrané za několik let strávených ve funkci? Městu to skutečně nevadí, že se mnohých akcí účastní tak nízké počty lidí? I sami čtenáři se v diskuzi ptají, co na to říká vedení města, a již několik týdnů čekají na reakci. Dle mého mají radní už informací dostatek. Několik jednání – s ředitelem, bez něj, se zaměstnanci, s pracovníky Moravské zemské knihovny, jistě i nějaké porady pouze v rámci vedení města. Na co se tedy čeká?
A jaká řešení vlastně mohou nastat? Pokárání ředitele knihovny a příkaz napravit chyby? Snížení platu, odebrání odměn? Odvolání? Ale prý se to dozvíme příští týden.
Marie Hasoňová
Tak je to dva měsíce, co ředitel oznámil rezignaci a pořád není vyspáno výběrové řízení na nového? Pročpak?
Ano, takto byla moje otázka míněna. Jak jsem napsal, knihovna není jen o pouhém půjčování knih, její funkce se s potřebami doby mění, ale získal jsem pocit,že blanenská knihovna se pomalu ale jistě měnila v něco úplně jiného.
Knihovna by měla být zejména o půjčování knih, jaké potřeby doby jste měl na mysli? Rozmlsanost a pohodlnost lidí, kteří by v této instituci chtěli třeba kavárnu a knihovníci by je mohli obskakovat, ne? Zaměstnanci knihovny jsou již tak dost vytížení půjčováním a vyhledáváním knih. A třeba děvčata na dětském oddělení dělají krásné akce pro děti a nevím, co víc by se dalo nabídnout víc.
Pan Ševčík určitě nepožaduje kavárnu v knihovně. Naopak, poukazuje právě na to, že akcí je příliš. To, že knihovna není jen o půjčování knih, je koncepce knihoven v celé republice. Funkce knihoven se trochu posunuje a mají být i vzdělávací a kulturní institucí. Ale nemělo by to být na úkor knihovnické činnosti, v níž by se možná mohlo nabídnout víc, pokud by na to byl čas.
Vážená paní Zemánková, přestože paní redaktorka v podstatě ve své reakci na Váš komentář odpověděla za mě, považuji za slušnost také reagovat na Váš komentář. V žádném případě jsem nemyslel potřebami doby kavárnu. Pokud se nepletu i toto
„vylepšení“ se v knihovně jistou dobu vyskytovalo, ale zřejmě nebylo dostatečně finančně lukrativní pro poskytovatele služby, proto za pás měsíců zmizlo. Osobně si myslím, že nápoje v otevřených nádobách prostě do knihovny nepatří,ale to je můj osobní názor a mnoho lid by s ním nemuselo souhlasit. Zpět k tomu, co jsem měl na mysli ve svém komentáři. Sama jste vyzdvihla akce pro děti, ktěré knihovna dělá. To je to co jsem měl na mysli i já. Knihovna se kromě půjčování knih, věnuje více i vzdělávací činnosti,a zapojuje se do kulturních akcí (Den pro nemocnici , Závody kočárů a podobně) a tam propaguje právě svoji činnost. Představí se veřejnosti a jí prezentované akce jsou přímo spojené s propagací knih. Bohužel jak jsem poukazoval, akcí pořádá knihovna rok od roku víc a s knihami toho mají společného pramálo. Tohle může dělat kterákoliv jiná zájmová organizace v Blansku. Nechme tedy knihovně její hlavní funkci, stejně jako muzeu, galerii a nevytvářejme jakýsi hybrid toho všeho v jedné budově. Což se vlastně posledních několik let dělo.
Co je na dalších aktivitách knihovny špatného, když je navíc dělá dobře a hlavně – když nikdo další nic obdobného neorganizuje?
To že nikdo nic dalšího neorganizuje nuitně nemusí znamenat, že to musí dělat knihovna. Ta má svoji specifickou činnost, tak at se věnuje jí a neplýtvá časem a prostředky na akce,které může klidně dělat někdo jiný. Osvětové zdravotní přednášky například.
Knihovna je sice dělá dobře, ale zbytečně. Vy, pane Macků chodíte na nějaké akce? A jak jste přišel na to,že nikdo další nic neorganizuje? Prošla jsem si program Muzea, nemocnice, klubu Ulita, kina, fary i poradny pro rodinu a rozhodně nemám pocit, že nikdo další nic nedělá.
Doporučuji stejný systém řízení kultury jako v Letovicích, Boskovicích a jinde v kraji. Systém je funkční. V organizaci je jeden ředitel, jedno ekonomické oddělení. Akce jsou koordinovány, nepřekrývají se, lépe jsou využity finance i lidské zdroje.
Vážený pane Svobodo,
připadá mi jako nesmysl, aby celou kulturu v Blansku řídil jediný člověk. To by měl co mluvit i do akcí Muzea? Rád bych potom viděl reakci paní ředitelky Komínkové, která podle mne Muzeum velmi pozvedla. Všichni by byli pod jakousi kuratelou. Mělo by to vliv na kvalitu akcí. A navíc je Blansko docela velké město a nezdá se mi, že by se akce nějak výrazně překrývaly. Pochopitelně když se vrátím ke knihovně, tady stačí jen akce ubrat. Cesta knihovny by se podle mne měla ubírat půjčováním knih a občasnými přednáškami. Stačilo by třeba 1krát měsíčně. Na ostatní kulturní akce je zde KSMB. Rozhodně by byla hloupost v Blansku kulturu slučovat.
Myslím, že není míněno vyloženě slučování kultury v celém městě a rozhodování o akcích v organizacích, ale je to spíš o nějaké koordinaci a komunikaci mezi jednotlivými subjekty. Třeba přednáška o rakovině prsu je jistě zajímavým a užitečným tématem, ale zapadá mi spíše do prostředí nějakého zdravotnického zařízení či mateřského centra, než do knihovny. Podle toho taky vypadala účast…
Také píši jako ne právě obyvatelka Blanska, bydlím, ale v blízkém okolí a knihovnu asi jednou za měsíc navšěvuji Nebydlím přímo v Blansku, ale v blízkém okolí a i když máme malou knihovnu v obci, tak blanenskou knihovnu navštěvuji zhruba jednou za měsíc. Z toho důvodu mi nevyhovuje délka pořádaných výstav.To jsem také v dotazníku uvedla. Nač mít každý měsíc, vlastně ani ne celý měsíc, spíš tři týdny výstavu, když se na ni spousta lidí nestihne příjít podívat. Například loni na podzim byla v knihovně velmi zajímavá výstava, kterou připravili sami pracovníci. Týkala se záložek. Velmi vtipnou formou byly představeny možné i nemožné přeměty, které slouží jako záložka. Dle mého laického pohledu muselo dát mnoho času tento materiál sezbírat, utřídit a na výstavu nachystat.Protože jsem měla termín na vrácení knih, zmíněnou výstavu jsem navštívila-Nadšeně jsem o ni vyprávěla známým, kteří ale bohužel už příšli pozdě. Proč nemůže být termín na výstavy delší? To jsem se chtěla prostřednictvím dotazníku dozvědět a dodnes to nevím. Kolik lidí asi stihne navšívit výstavy v letním období, kdy je knihovna na dva týdny zavřena a půjčovní doba zkrácena .Vždyť instalace musí dát spoustu práce Jak už někdo na stránkách knihovny uvedl je to mrhání časem zaměstnanců
Z pohledu obyvatelky města Blanska jsem s činností naší knihovny spokojena. Často navštěvuji akce, besedy, výstavy a jejich vernisáže, které jsou pro mě pokaždé přínosem informačním a kulturním. Obzvláště děkuji panu řediteli a ostatním zaměstnancům za vynikající cyklus Genealogie. Těším se na další setkání v knihovně.
Ráda bych vyzvala čtenáře, kteří vyplnili dotazníky v knihovně a napsali do nich nějaké konkrétní připomínky, aby se ozvali a sdělili nám svoje postřehy. Pomůžete nám problém pojmenovat…
A co pracovníci? Jak Ti se mají cítit ve vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel, když ví, že je „vede“ člověk, který nemá čístý morální
profil?
Vážená paní redaktorko, vyzvala jste blanenskou veřejnost, aby pojmenovala problém, který se v souvislosti s knihovnou vynořil. Nuže stalo se. Přispívatel J. Palcr ve svém zmiňuje, že pořádání kulturních akcí by mělo být doplňkovou činnostíl. Z dotazníku a diskuzí však vyplývá, že opak se stal pravdou.Stále narůstající počet ukazuje, že knihovna pomalu ale jistě opouští svoje hlavní poslání – půjčování knih . Leckdo by mohl namítnout, že knihovna přece v dnešní době už jenom knihy nepůjčuje. A má pravdu! Ano knihovny dnes půjčují knihy, časopisy, CD, DVD, deskové hry,elektronické knihy, čtečky ale také brýle, deštníky, tašky a mnoho jiných věcí. Kromě této své hlavní, svébytné, jedinečné a nezastupitelné činnosti, pořádají také různé besedy, přednášky, autorská čtení. Inu jsou přece kulturní a vzdělávací institucí. Jenže, tohle všechno opravdu má být doplňkem, jejich hlavní činnosti a tou je práce s knihami. Kde je ta míra, kolik akcí je dost? Myslím, že v blanenské knihovně už byla mnohonásobně překročena. A jak se říká, všeho moc škodí a i ta nejlepší kaše se začne zajídat.
Už párkrát jsem se přesvědčil, že pracovníci, ačkoliv se snaží, nemohou vyhovět všemožným požadavkům svých mnohdy rozmarných čtenářů, protože zkrátka na oddělení je jen jeden zaměstnanec, zatímco ten druhý zařizuje, nebo pořádá další z řady nadbytečných přenášek. Výsledek? Jeden uhnaný pracovník, spousta neuspokojených čtenářů, jeden otrávený pracovník pořádající akci, na níž sedí pár lidí.
Pro dobrý příklad, jak by se to mohlo dělat, nemusíme chodit daleko. Boskovická knihovna pořádá méně akcí a o Boskovicích se rozhodně nedá říci, že byly méně kulturním městem než Blansko. Jen si zkrátka jednotlivé instituce lépe rozdělily svoji funkci, jak se podílet tou správnou měrou na výchově, vzdělávání a kulturním vyžití svých obyvatel. V Blansku mám pocit, že ambice hlavního pořadatele všemožných akcí se ujala právě knihovna.
Vážený pane Ševčíku, děkuji moc za reakci. Ano, píšete to správně.
Chtěla bych se vyjádřit k Vaší – částečně asi řečnické – otázce, kolik že těch akcí na měsíc je norma. I na to jsem se ptala zaměstnanců Moravské zemské knihovny a bylo mi řečeno, že oficiální a požadovaná norma neexistuje, jde ovšem asi o to, aby to tak nějak vyhovovalo všem. A pokud to někomu nevyhovuje (v tomto případě třeba čtenářům, kteří nemohou být kvůli vytíženosti zaměstnanců obslouženi tak, jak by očekávali), je třeba hledat kompromis, jako všude jinde. Sám jste vyslovil vlastní domněnku, že v blanenské knihovně je norma překročena, je tedy vidět, že to není jen něčí (třeba můj) subjektivní pocit, ale zkrátka je to tak.