Freddieho sloupek: Symboly v nás i kolem nás

Záměrně jsem parafrázoval nadpis minulého sloupku, od války k symbolům, kterým se chci věnovat dnes, není daleko. Jo a taky jsem slíbil, že budu stručnější, tak to zkusím.

Je mi jasné, že dějiny diktují vítězové a symboly svrženého, neohroženého a neporazitelného rivala po té, co se zdaleka neukázal tak neohrožený a neporazitelný upadnou v nemilost. Tak dopadl například symbol, který máme ve většině spojený s obdobím Třetí říše – ano, hovořím o svastice, hovorově nazývaného „hákový kříž“.

Tento symbol to v moderním vnímání naší doby „odskákal“ za pouhé několikaleté panování pána s knírkem v sousední zemi. Přitom se vyskytuje na naší zemi již tolik let, a téměř vždy je (nebo byla brána) jako symbol štěstí. O tom, že osud a historie lidstva se vyznačují podivným smyslem pro humor a ironii se pak nedá pochybovat, najdeme-li právě svastiku i u některých kultur úzce spjatých s židovstvím i u Slovanů, ke kterým Hitler zvlášť velkou láskou netrpěl. Nicméně si druhosvětové Německo symbol vypůjčilo a díky těm několika černým letem je svastika na černé listině. Můžete se o tom přesvědčit velmi snadno. Nechte si ten symbol vytisknout třeba na tričko a běžte se projít ven. Garantuji vám, že se dlouho spokojeně procházet nebudete a záhy budete obrázek a jeho smysl vysvětlovat u soudu.

Oproti tomu jiný symbol, pěticípá rudá hvězda, je na tom nesporně lépe. Až na výjimky (jako třeba u jedné značky piva, jehož loga je součástí) se jedná o symbol komunismu, či socialismu, šikovným způsobem maskovaným za „dělnickou třídu“. Užívání toho znaku je naprosto v pořádku, na tričku jej můžete v klidu mít a co je na tom nejhorší, nikoho ANI NENAPADNE vás za jeho propagaci zažalovat. Tento zvrácený dvojí metr se mi nelíbí. Podotýkám přitom, že ani za jedno ani za druhé užití zmíněné symboliky bych nikoho netrestal. Zákazem užívání symbolů, zákazem knih, či dokonce zákazem myšlenek se sami odsuzujeme jen k tomu, že se kolem tabuizovaných otázek vyrojí spousta spekulací, polopravd a v konečném důsledku to vede k degradaci našeho myšlení.

Historii si vytváříme sami svými životy, včetně vyjádření sympatií k takové, či oné ideologii, k takovému, či jinému symbolu. Ale jednou pro vždy by mělo být jasné, že k některým jsme shovívavější a k některým méně, či vůbec. Nešťastná svastika budiž toho důkazem. Paranoia z jejího užívání došla dokonce tak daleko, že jsem naposledy na jedné výstavě vojenské techniky šel kolem expozice modelů válečných lodí z doby 2. války, jako dekorací byla použita řada vlajek zemí, které se konfliktu účastnily, a námořní vlajka Německa měla symbol svastiky překrytý kusem bílé látky, aby nebyla vidět. Tak to už vážně před „politickou korektností“ smekám a nemůžete se divit, že bych velmi rád mnoho z těch „korektníků“ poslal… No, dejme tomu k šípku…

Hezký den….

Freddie (freddiemail@email.cz)