Na kávě s Janem Musilem

Jan Musil je jedním z jednatelů firmy HOPA Group s.r.o., která v Blansku realizovala v uplynulých třinácti letech několik bytových výstaveb. Dnešní rozhovor bude zejména na tohle téma, ale povídat si budeme i o organizaci hudebních festivalů, o náměstí Republiky a dalších věcech.

Kdy jste v Blansku postavili první bydlení?

Bylo to v roce 2007 a byla to přestavba bývalé Jednoty na ul. Mánesova. Vzniklo tu 15 bytových jednotek. Cena byla tenkrát 30.000 Kč za m² a vhledem k tomu, že tato lokalita je dosud jednou z nejžádanějších v Blansku, byly tyto byty hned pryč. Dnes je cena bytů v Blansku prakticky dvojnásobná.

Pak přišly mezonety na nám. Míru?

Ano. Bylo to v roce 2011 a vzniklo tu devět krásných a velkých bytů – všechny byly nad 100 m², všechny na západ, výborná lokalita… Jediným hendikepem zde byla absence výtahu, ale i tak byly byty prakticky během pár týdnů prodané. 

K této zakázce jsme přišli tak trochu náhodou. Výstavba zde byla naplánovaná, ale měla ji stavět jiná firma. V momentě, kdy se mělo začít stavět, vznikl nějaký problém s dodavatelem. Takže jsme se nabídli my a mohli jsme v podstatě hned a bez nějakého dlouhého papírování začít stavět. Tenkrát nám tato výstavba přišla velmi vhod, protože jsme čekali na stavební povolení pro Bytový dům Erbenova. Zde jsme v té době museli řešit neustálé odkládání. 

Z jakého důvodu?

Podobně jako při našem posledním projektu Bytových domů nad Čertovkou se tenkrát řešilo neustálé odvolávání občanů nespokojených s plánovanou výstavbou. Sice jsme dosud nezažili úplné zastavení stavebního řízení, ale odklady ano. Na Erbenově to bylo o tři roky, na Písečné dokonce o čtyři. 

Proti čemu vlastně občané protestují?

Dle mého názoru tato odvolání vymyslel stát z důvodu jakési ochrany. Je teoreticky možné, že se na parcelách, které hodláme zastavět, mohou vyskytovat archeologické vykopávky, případně vzácní živočichové nebo jiná věc bránící stavbě. To se skutečně může stát a jako relevantní bych to bral v případě, že takový problém skutečně nastane. Za těch třináct let, co se věnujeme výstavbě bytů, jsem se však setkal pouze s lidmi, kterým plánovaná stavba vadila z jiných důvodů.

Jakých?

Nejspíš osobních. Vždy to byli obyvatelé v přímém sousedství a protestovali očividně jen proto, že tam stavbu jednoduše nechtěli. Tohle si myslím, že je špatně. Pochopil bych věcné argumenty, výskyt vzácných živočichů, cokoli. Ale že někdo vymýšlí tyto důvody pro zrušení stavby jen proto, že vedle své bytovky nechce další dům, to se mi nezdá moc fér. Nicméně zatím se nám nestalo, že by nám úřady nepovolily stavět, jen se to dost podstatně odsunulo.

Jak to tedy vypadá s byty na Písečné?

Jedeme podle plánu, koncem letošního roku bychom měli kolaudovat první dva domy, konkrétně 63 nových bytů. V příštím roce plánujeme s výstavbou třetí bytovky s 39 byty.

Kolik papírování musíte absolvovat, než začnete stavět bytový dům?

Myslím si, že nejsme ve státě, kde by zrovna tohle bylo jednoduché. Jsou to neskutečné stohy papírů. Když se do toho jednou pustíte, uvědomíte si, že u nás má občan docela dost pravomocí, což v důsledku znamená již zmíněné odsouvání stavebního povolení. Jenže práce úřadů jsou s tím samozřejmě spojené! 

 Stavební povolení má tři fáze. První je proces posouzení vlivů na životní prostředí neboli EIA, další dvě fáze jsou územní rozhodnutí a stavební povolení. Tohle všechno trvá dejme tomu rok, ale občan se v průběhu může několikrát odvolat a protáhnout tak jednotlivé procesy až o půl roku. V tomto konkrétním případě to bylo ještě déle. 

   Co konkrétně jste řešili? 

    Na Písečné jsme řešili hned 17 bodů, proč nestavět! Třeba z důvodů výskytu vzácných motýlů – například otakárka ovocného. My musíme v takovém případě zajistit posudek, který řekne, že to tak není. Takže v tomto případě jsme oslovili jednu z mála firem, která se výskytem vzácné fauny zabývá, ta poslala na pozemky svého zaměstnance, který prokázal, že tu nic takového není. Sepsal dlouhý elaborát za nemálo peněz, který se potom dostal na přezkoumání k úředníkům. Tohle všechno ale trvá neskutečně dlouho, chce to pevné nervy a trpělivost. Důležité je, že už stavíme a všechny byty jsou prodány.

Byty jdou tedy na dračku. Důkazem toho je fakt, že v Blansku má být v nejbližších letech k dispozici snad tisícovka nových bytů. U vás si kupovali byty mladí lidé, rodiny, nebo šlo spíš o investici a nový majitel bude byt pronajímat?

Mohu říci, že jsem se osobně setkal se všemi budoucími majiteli našich bytů. Tak trochu si na tom zakládám, tudíž mohu říci, jak to doopravdy je. Vychází to tak, že zhruba 10 – 15 % bytů si kupují lidi na investici a zbylých 85 % na bydlení. Jde hlavně o mladší páry do 30 let, které jdou zejména po ceně. Blansko má v tomto ohledu stále obrovský potenciál, bytů je tu pořád málo. 

Tisíc bytů je ale dost, nemyslíte?

Podle mého odhadu a informací, které mám, by se měly stavět v průběhu sedmi let, takže 130 nových bytů ročně zase tak moc není. 

Co říkáte na projekt výškové budovy na Wanklově náměstí?

Mně se líbí. Viděl jsem studii a myslím si, že pokud se podaří projekt realizovat, mohla by se budova stát takovou pěknou dominantou náměstí. Jako občana Blanska mě tyto věci samozřejmě zajímají, a přestože se jedná o konkurenci, nezbývá mi než fandit odvážnému a modernímu projektu. Mimochodem – všechno na tomto místě bude určitě lepší, než současný stav. To by si měl každý uvědomit.

Ceny bytů stále stoupají a mladí lidé už dnes mají problém dosáhnout na hypotéku. Přijde mi to, nebo situace u nás začíná sklouzávat k tomu, že v budoucnu bude více bytů určeno k pronájmu?

Četl jsem, že například v sousedním Německu je 70 % nájemních bytů. Přijde mi, že v mnoha případech si na sebe člověk ušije bič jen z toho důvodu, že nemá vlastní bydlení a potřebuje to nutně řešit. Spousta mladých dnes žije jinak a některým dokonce vyhovuje, že bydlí v nájmu. Ono to má i své výhody – dnes jsem v pronájmu, zaplatím a nic víc neřeším. Zítra můžu bydlet úplně jinde a nebudu stát před problémem, co s nemovitostí, na kterou mám třicetiletý dluh. 

Troufnete si odhadnout, jak dlouho budou ceny nemovitostí ještě růst?

Cena bytů, které teď stavíme, vzrostla za rok a půl o 15 – 20 %. To je jasný důkaz toho, že vzestupná tendence trvá a dle mého názoru to tak ještě nějakou chvíli zůstane.

Mohl by ceny bytů ovlivnit fakt, že se vlivem nabídky novostaveb začnou prodávat staré byty?

Nových bytů u nás vyroste v dohledné době dost a já pevně věřím, že staré byty budou levnější. Nestačím se divit, co se v poslední době objevuje za nabídky. Čtyři miliony za starý byt o výměře 80 m², k tomu když připočtete provizi realitce, daň z nabytí a pravidelné platby za teplo, fond oprav a energie… Jedná se o velké sumy. Ale lidi takový byt koupí, jakkoli se to zdá přehnané. A je to tím, že se jedná o nedostatkové zboží. Pokud mohu poradit, počkejte si raději na novostavbu, vyplatí se to ve všech směrech.

Proč myslíte?

Když si koupíte nový byt, náklady jsou podstatně nižší, neplatíte ani daň z nabytí a navíc máte pětiletou záruku. Tedy alespoň u bytů, které stavíme my. Navíc takový byt potom prodáte daleko lépe a určitě si bude lépe držet tržní cenu. Proto se investice do nového vyplatí. To je můj názor.

Plánujete nějakou další výstavbu?

Ano. V Ráječku hodláme vybudovat něco mezi byty a rodinnými domy. Říkáme tomu viladomy a budou spíš podobné řadovkám. Všechny budou mít nad 100 m², u každé jednotky bude malá zahrada, parkovací stání atd. Nic podobného tady není a bude to takový pěkný kompromis mezi rodinným domem a bytem. Toto bydlení nebude tak drahé jako rodinný domek, jen o něco málo dražší než byt. Zkrátka něco mezi. Stavět bychom měli začít příští rok. 

HOPA Group s.r.o. byla jednou z firem, které projevily zájem o stavbu na nám. Republiky. Když necháme stranou fakt, že celý projekt byl pozastaven… Jaká byla vaše představa o přestavbě náměstí?

V Blansku se cítím doma a rád o sobě řeknu, že jsem v tomto velký srdcař. Přestože byly pracovní nabídky pro naši firmu i mimo region, zůstali jsme tady. Nejdeme do Brna ani do Prahy, ale snažíme se, abychom zvelebili právě naše město. Líbí se mi tu. Samozřejmě, že člověk podniká pro svůj zisk, ale pro mne je zisk jen jedním, nikoli jediným důvodem, proč se tady realizovat. 

Už proto mi nebylo jedno, co v centru vyroste. Vůbec se nedivím radním, že celou akci shodili, protože v tomto případě si občané sami řekli. To ale neznamená, že se na nám. Republiky nikdy nic nepostaví. A pokud by k realizaci mělo dojít z naší strany, určitě bych chtěl, aby přestavba náměstí proběhla co nejcitlivěji. Konkrétně jsme měli v plánu nechat Duklu Duklou, spíš ji zdokonalit a víc ji otevřít veřejnosti. Ve spodních patrech bytové zástavby jsme si představovali kavárny, vinárny, třeba jazzový klub, divadlo… Zkrátka místa, kde by se lidé mohli scházet.

Nevím, zda jsem se správně vyjádřil… Prostě jsme tu nechtěli postavit byty jako králíkárny – za každou cenu – ale zrealizovat projekt, který by dával smysl, byl ozdobou a dominantou náměstí a přitom plnil ten hlavní účel, tedy dobře sloužil občanům Blanska.

Město zveřejnilo plán další výstavby na Písečné. Přihlásíte se?

Ano. Jsme jedna ze čtyř firem, které projevily zájem, a rád bych, abychom zakázku dostali. Při svých různých cestách jsem viděl mnoho architektonicky zdařilých budov a byl bych hrozně rád, kdyby se nám podařilo něco z toho přenést sem do Blanska. Konkrétně? Hrozně se mi líbí třeba skleněné fasády. Je mi jasné, že to není levná záležitost, ale jak už jsem jednou řekl – záleží mi především na tom, aby Blansko bylo hezké město, nejen na výsledném zisku. Pevně věřím, že ve výběrovém řízení radní přihlédnou i k tomuto faktu a zároveň k projektům, které už jsme realizovali.

Nebyly by tady lepší třeba rodinné domy?

Myslím, že tohle není nejlepší místo na rodinné domy. Je to přece jenom sídliště a podle mého názoru se sem více hodí bytová zástavba a k ní další infrastruktura, jako workoutové hřiště, školka, kavárna apod. Na Písečné tohle zoufale chybí.

Mimo bydlení se věnujete i dalším aktivitám v Blansku. Pořádáte s Tomášem Mokrým Morava park fest.

Tohle mě hodně baví. Morava park fest jde do pátého ročníku, letos proběhne třetí ročník BOSKOFESTu a druhý ročník Pivní pouti. To vše v naší režii. 

Před lety jsme se sešli s Tomášem Mokrým a dali jsme dohromady myšlenku na hudební festival v Blansku. Sedli jsme si spolu mimo jiné i v tom, že nám oběma záleží na našem městě, a že bychom pro něj a pro občany chtěli udělat něco velkého. Něco, co je bude bavit.  

Když vidím v den konání davy lidí, jak přichází s dekou v podpaží, je to skvělý pocit. A když celá akce proběhne bez problémů, v noci všichni spokojeně odejdou, zatímco my doslova padáme únavou, přesto víme, že tohle má smysl.

Martin Müller

2 komentáře: „Na kávě s Janem Musilem

  • 26.2.2020 (10.03)
    Permalink

    Tak to je to stejné jako u nás na Severu, kde postavili bytovku místo kotelny. Přišli jsme i o tu trochu světla/slunce, co se před tím mezi domy dostala. Všichni ze severní strany přišli o svá wifi připojení. Přibylo aut a čoklů. Fakt super. Nechápu, jak tohle mohl někdo povolit.
    Ale tak to tyhle developery trápit nemusí, že… 🙁

    Reagovat
  • 21.2.2020 (14.44)
    Permalink

    Zdá se Vám fér zastavět někomu výhled, který měl řekněme 30 let ?! Najednou se dívá do bytovky a Vám se to zdá v pořádku !? Některým znekvalitníte život a zároveň znehodnotíte i znehodnotíte jejich nemovitost a to se jim ještě divíte, že se odvolávají …

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..