Jelikož houbaření je jednou z nejoblíbenějších činností našeho národa, rozhodli jsme se připravit pro čtenáře pravidelnou rubriku o houbách, které rostou v našem regionu. Dozvíte se zajímavé tipy na výlety, co roste v kterých lokalitách a další zajímavosti. Rubriku S Monitorem na houbách pro vás bude připravovat člen České mykologické společnosti Mgr. Vladimír Šenkýř. Březen V březnu ještě málokdo myslí na výpravu do lesa korunovanou návratem s plným košem, ale houbařská sezona skutečně už s jarem začíná, i když houbami trochu netradičními. A navíc ty jarní můžeme najít spíš ve městě nebo na jeho okrajích než v lese samotném. Co roste: Je to především smrž, který se vyskytuje v mnoha variantách – smrž obecný, smrž jedlý, smrž pražský, smrž polovolný… Všechny smrže se vyznačují dutou plodnicí s charakteristickým kónusovitým kloboukem připomínajícím včelí plástev. Vyskytují se obvykle v zahradách a parcích ve větších skupinách. Jsou jedlé. Na okrajích cest můžeme najít ohnivec šarlatový, který tvoří jasně červené mističky připoutané ke zbytkům tlejícího dřeva krátkým třeněm, téměř kořenem. Velká část Blanenska se nachází na vápencích, pro které je ale charakterističtější podobný ohnivec rakouský, což pro houbaře – laika – není podstatné. Ani jeden není jedlý, jsou to jen esteticky výrazné symboly houbového jara. Staré bezové dřevo bývá hustě porostlé jedlým uchem Jidášovým, které se vyskytuje celý rok, hlavně v chladném a deštivém počasí. Sušené ho dnes koupíte v supermarketech dovezené ze zahraničí, ale jeho výskyt v naší přírodě je tradiční. I uprostřed Blanska na starých morušových stromech před kavárnou Cafisco. Na zalesněných svazích lemujících řeku Svitavu prakticky až do Brna se ještě v této době mohou vyskytovat hlíva ústřičná a penízovka sametonohá, houby typicky zimní, které parazitují na dřevě. Stimulem pro jejich růst bývá výrazné ochlazení. Průmyslové pěstování těchto vynikajících kuchyňsky všestranných hub zažívá v současnosti obrovský boom především v Číně. Známé jsou jejich léčivé účinky. Houba měsíce: smrž pražský Tvoří duté 15 – 30 cm vysoké plodnice; nepravidelně zploštělý klobouk je výrazně rýhovaný a hluboce jamkatý, okrový až tmavě hnědý. Třeň je světlejší, celá plodnice uvnitř téměř bílá. Vůně nebývá výrazná, ale velmi příjemná, sušením se zintenzivňuje. Smrž pražský je jedlý, dutina plodnice umožňuje např. naplnění masovou směsí a zapečení. Houba byla přesně určena teprve nedávno hlavně podle svého výskytu v mulčovacích kůrách. Zajímavost: Smrže se ve větším množství začaly objevovat v městských aglomeracích až v posledních desetiletích, a to díky úpravám městské zeleně právě pomocí mulčovací kůry. O tom, kde jsou zárodky smržů, jestli v kůře nebo v půdě, jsou dodnes vedené diskuze. Podstatný je fakt, že pokud je během jednoho roku půda doplněna o mulčovací kůru, druhý rok zjara se zde smrže vyskytnou. Dalším rokem je výskyt malý nebo žádný. Radost z tohoto jevu nemají určitě skalničkáři, kterým houby na čas zhyzdí pečlivě budovanou skalku. Smrže však kytkám neškodí a není nic jednoduššího než je posbírat a sníst. Podobnou vlastnost výskytu má také lupenatá houba polnička tuhá. Ta často okupuje zahradnickou dřevitou drť – štěpku. Tip na výlet: Po přečtení tohoto textu bude určitě mnoho čtenářů přemýšlet, kde na Blanensku probíhala v loňském roce rekultivace pomocí mulčovací kůry. Je pravděpodobné, že smrže se tam budou vyskytovat. Diskutabilní je ale sběr hub z míst, kde se mohou pohybovat psi, nebo v okolí nově vybudovaných parkovištˇ – plodnice zde mohou být znečištěné. Pokud vás smrže neoslovily, začněte houbařský výlet na Starém Blansku za kostelem a vydejte se po cestě stoupající severním směrem k dávno zrušené skládce nad Hluchovem. Zde můžete najít prakticky ještě ve městě červené ohnivce na okrajích cesty, na dřevinách okolo ucho Jidášovo a pokud se vám nebude chtít za hlívou a penízovkou až do hořických svahů, tak určitě stojí za to nádherný výhled na město z polí a luk pod lesem. Mgr. Vladimír Šenkýř