Ukažte mi kluka, který není blázen do motorek. Motocykly jsou obrovským fenoménem, a to nejen mezi mladými, jak by se mohlo zdát. Věk v tomto případě nehraje vůbec žádnou roli! Stále více přibývá případů, kdy se chlap jednoho dne zblázní a koupí svůj první stroj ve věku, kdy by měl spíše pomýšlet na výměnu kloubu nebo šetřit peníze na vlastní funus. Kdo nikdy nejel na motorce, nikdy nemůže pochopit TEN POCIT. Jenomže…

S tím, jak stále více přibývá motocyklů na našich silnicích, bohužel narůstá i počet nešťastných dopravních nehod. Zrovna před týdnem se jedna taková odehrála u obce Svitávka. Sedmnáctiletý řidič motocyklu se střetl s nějakou starou škodovkou, kterou řídil šofér jen o rok starší. Výsledek? Mrtvý motorkář, šofér škodovky bez zranění.

A právě tady se národ dělí na dvě skupiny. Zatímco jedni se budou motorkářů zastávat, druzí je budou nenávidět, spílat jim a na jejich adresu plivat jednu jedovatou slinu za druhou.

Kde je pravda? Podle statistik při konfrontaci automobil versus motocykl zaviní nehodu v sedmi z deseti případů právě řidič osobáku. Může to mít hned několik příčin. Nedání přednosti v jízdě je tou nejčastější, mnohdy však nemusí jít nutně o nepozornost, stačí protisvětlo nebo nevhodně umístěná dopravní značka a neštěstí je na světě. Ještě k tomu si můžete přičíst fakt, že někteří motorkáři jezdí s dálkovými světly, přičemž bylo dokázáno, že v tomto případě se vzdálenost odhaduje velmi zkresleně a biker tak v mylné představě, že lépe ochrání sebe i okolí, může napáchat víc škody než užitku. V neposlední řadě je dobré také zmínit fakt, že motorkář nemusí jet nutně předpisově.

Ano, motorka je velmi silný stroj, který dokáže akcelerovat z 0 na 100 do tří vteřin a v rukou nezkušeného řidiče se tak stává (sebe)vražedným nástrojem. A tím nezkušeným řidičem nemyslím všechny mlaďochy. V úvodu jsem psal o tom, že první motorku si v dnešní době pořídí kdejaký čtyřicátník či padesátník. To, že má na silnicích třicetileté zkušenosti s automobilem, v tomto případě nemusí znamenat vůbec nic. Motorka je zcela něco jiného.

Stejně jako existují bezohlední raplové na motorkách, vyskytují se na našich silnicích i arogantní a netolerantní řidiči osobáků. Ideálním příkladem může být blondýna sedící v ohromném SUV za bezmála tři miliony, která má na uchu telefon (tohle auto má zcela jistě handsfree, ovšem proč by se chudák namáhala se zprovozněním?), maluje si řasenkou po obličeji a obklopena dvěma a půl tunami železa se cítí naprosto bezpečná a suverénní. Ale co ti, se kterými se tato prostá bytost ve svém tanku na vozovce střetne?

Provoz je čím dál tím hustší, řidiči kamionů a dodávek nuceni k čím dál vyšším pracovním výsledkům, všude potřebujeme být hrozně rychle, bez auta už pomalu neuděláme ani krok. Do tohoto provozu ještě cyklisté, kombajny, traktory a motorky… Abych všechno neviděl příliš černě – přes to všechno mám dojem, že přibývá řidičů, kteří jsou ochotní se vzájemně respektovat. Správná cesta!

Všechno je to v hlavě. Vím moc dobře, o čem mluvím. Loni jsem si koupil svou první velkou motorku a hned za tři týdny s ní havaroval. Ačkoli nešlo o moji chybu, nakonec mohu i přes zlomeninu zápěstí a palce na ruce, o šrámech a pohmožděninách nemluvě, děkovat osudu za to, že mi takovou nehodu přivedl do cesty. Dnes se snažím daleko více předvídat i sebemenší detail a nepodceňovat řidiče kolem mě, kteří mohou udělat prakticky jakoukoli akci, která může mít fatální následky. Nepřeju nikomu nic špatného, ale taková zkušenost je lepší než stohy přečtených knih, policejních statistik a černých kronik.

Motorka je skvělá věc. Minulý týden jsme s kamarády objeli republiku, najezdili asi 800 kilometrů a užili si parádní dovolenou. Velká škoda, že pohled ze sedla motorky a hezký zážitek z jízdy každou chvíli kazili bezohlední řidiči. Ať už takoví lidé jedou na motorce, v autě či náklaďáku, dopravní prostředek se v jejich rukou stává zbraní, která může ve zlomku vteřiny změnit hned několik lidských životů.

Martin Müller